Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sáčkové, v prášku, instantní, z pytlíku – ať jim říkáte jakkoli, jde o polévky, které nabízí velmi rychlou přípravu. Někdy to je pár minut, někdy je stačí zalít horkou vodou. Mnoho lidí je miluje, ale jejich složení až tak vychvalované není. Jak to tedy je a na co pozor při výběru?
Historie instantních polévek
S nápadem na takové jídlo přišli bratři Knorrové v roce 1873 a jejich prvním počinem byla hrachovka. Jako rychlou náhradu drahého masa nabídl pak svým zákazníkům dehydratovanou polévku z hrachu a fazolí v roce 1886 i švýcarský mlynář Julius Maggi. U nás byla zase velmi populární Grafova polévka v kostce, která spatřila světlo světa roku 1924. Od té doby se škála chutí a variant instantních polévek rozrostla a zájem o ně svědčí o tom, že to byl dobrý nápad.
Proč se zajímat o složení polévek v sáčku?
Polévky z pytlíku mají pověst něčeho, co byste měli jíst ve chvíli, kdy nemůžete uvařit nic čerstvého – tedy na cestách nebo v práci. Jak mezi nimi poznat tu kvalitní? Je pár věcí, které byste měli při výběru zohlednit. Jde o jejich složení, které musí výrobce uvádět na obalu. Důležitý je údaj o obsahu živin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy.
- Nezdravé sacharidy najdete v položce „z toho cukry“ - a čím vyšší je tento údaj, tím menší podíl připadá na kvalitní komplexní sacharidy, které doplní energii využitelnou na delší dobu.
- Polévka by měla mít vyvážené složení bílkovin, tuků a sacharidů. V kolonce „z toho nasycené mastné kyseliny“ by měl být co nejnižší údaj, v kolonce bílkoviny co nejvyšší.
- Kvalitní polévky obsahují co nejvíc přírodních ingrediencí, jako je zelenina, luštěniny či rostlinné proteiny. Kvalitní je hrachový protein, který je zároveň nejlépe vstřebatelná rostlinná bílkovina.
- Čím méně éček, tedy umělých barviv, aromat, dochucovadel a konzervantů obsahují, tím lépe.
- Dohlédněte na množství soli – lze ji nahradit přírodními složkami, kořením nebo bylinkami.
- Kvalitní polévky obsahují i kvalitní tuky, třeba olivový a slunečnicový olej místo palmového tuku nebo hydrogenovaných tuků, které zdraví neprospívají.
- Pro trávení je důležitá i vláknina, kterou čerstvé polévce dodají luštěniny, obiloviny a zelenina – rozhodně jsou zdravější než rafinované mouky a škroby.
Proč se vyhnout glutamátu sodnému?
Glutamát sodný (označován i jako E 621) je látka, která se zmiňuje v souvislosti s instantními polévkami nejčastěji. Vyskytuje se ve všech rostlinách a živých organismech. Zdrojem volného glutamátu jsou třeba houby, kukuřice, hrášek, rajčata nebo parmazán.
Pro potravinářský průmysl se glutamát vyrábí z kukuřice, třtiny a cukrové řepy – ale ten má i složky, které se v přírodním nevyskytují. Tělo je neumí snadno metabolizovat a hromadí se v něm, což může způsobit trávicí potíže. Polévky s jeho sníženým obsahem mají ale bohužel méně intenzivní chuť.
Instantní versus čerstvé
I když mezi instantními polévkami můžete najít i ty kvalitní, nejezte je pravidelně. Ve zdravém jídelníčku by měly převažovat čerstvé potraviny. „Čerstvost stravy a menší míra tepelného zpracování má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, protože v ní zůstává dostatek cenných antioxidantů a vitaminů,“ vysvětluje doktorka Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.
Na pytlíkové polévky by si měli dát pozor lidé, kteří se snaží hlídat si váhu, zvyšují totiž chuť k jídlu. To potvrzuje i expert Gábor Erdösi, který se zabývá vztahem mezi výživou a metabolickými onemocněními. „Strava bohatá na vysoce průmyslově zpracované potraviny vede ke změně signalizace hladu a sytosti a následně ke zvýšenému příjmu potravy. A to samozřejmě podporuje nárůst hmotnosti,“ konstatuje.
Novinky v nabídce polévek v prášku
Výrobci se snaží upravit složení instantních polévek tak, aby byly stále rychlé a nenáročné na přípravu, ale i co nejkvalitnější. Můžete vyzkoušet pár novinek:
Jak vypadají etikety kvalitnějších polévek z pytlíku: