Počasí se už opravdu zbláznilo? Do rozkvetlých stromů padá sníh, v pouštích jsou záplavy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když na začátku dubna do našich končin vtrhlo skutečné léto s teplotami atakujícími třicítku, mnozí se radovali. Konečně teplo! Každá mince má ale dvě strany.

Příroda se probudila o čtyři týdny dříve, během dvou týdnů odkvetla většina stromů a zemědělci, pěstitelé ovoce i zahrádkáři se začali bát o úrodu. Co když přijdou ještě mrazy? A kdo všechny velmi rychle rozkvetlé květy opyluje, když se letošní generace včel ještě nevyvinula? Je tohle vůbec normální?

Zdá se, že se slůvkem normální budeme muset ohledně počasí zacházet čím dál tím opatrněji. „Už minulá dvě až tři desetiletí byla při porovnání třeba s šedesátými nebo sedmdesátými lety výjimečná. Letošní rok je ale výjimečný i oproti těmto letům,“ shrnul situaci v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jakub Hruška, vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

První tři měsíce tohoto roku byly u nás o jeden až dva stupně teplotně nad průměrem. Není divu, že padaly teplotní rekordy. Absolutní rekord ze srpna 2012, kdy v Dobřichovicích u Prahy naměřili 40,2 stupně, ale nepadl. Doufejme, že odolá i letos v létě.

O tom, že jde s největší pravděpodobností o důsledek celosvětových klimatických změn, asi už nikdo nepochybuje. A jejich důsledek se dá jen těžko odhadnout. Jak na svých stránkách uvádí Světová meteorologická organizace, některé přirozené proměnlivosti (včetně jevu El Niño) mohou mít za následek extrémní počasí a další klimatické dopady, ale zásadní změna klimatu mění jejich frekvenci, intenzitu, rozsah i trvání. A některé dopady jsou opravdu bezprecedentní. Jinými slovy si musíme zvyknout na fakt, že počasí bude čím dál více nevyzpytatelnější a extrémních jevů bude přibývat.

Letošní duben v Česku je toho zářným příkladem. Po extrémně teplé polovině měsíce přišla znovu zima. Ta nefalšovaná. Na horách nasněžilo i více než 40 centimetrů nového sněhu, kolabovala doprava a řidiči litovali, že už přezuli zimní pneumatiky. Jak to zvládne příroda? „Vegetace může několik týdnů přetrvat ve stavu takového ‚zamrzlého‘ jara. Ten čtyřtýdenní náskok asi úplně nezmizí, ale může se minimálně snížit,“ myslí si klimatolog Jakub Hruška. A zároveň dodává, že predikovat, jak se bude počasí vyvíjet dál, nelze. „Počasí umíme spolehlivě předpovědět maximálně na týden dopředu. Říkat, jak bude v půlce května, prostě není možné,“ tvrdí Hruška.

Extrémní srážky, které tento týden zasáhly nejen Spojené arabské emiráty, ale například i nedaleký Omán, lze také považovat za důsledek klimatických změn. Za jediný den tu napršelo tolik vody, co jindy za rok a půl, a ulice i domy byly okamžitě zcela zaplavené. Vláda SAE situaci popsala jako nejhorší za posledních 75 let. Mnohé dubajské hotely musely prodloužit pobyt svým hostům, protože letiště bylo zcela mimo provoz, země je tak zcela odtržená od světa.

V médiích se sice objevily spekulace, že k obrovské bouři, která zemi zasáhla, přispěli sami šejkové, protože od roku 2021 si „vyrábějí déšť“ tzv. očkováním mraků jodidem stříbrným, který napodobuje vznik deště. Klimatologové ale spíše soudí, že jde o projev klimatické změny. V Dubaji byl během zdejší apokalypsy i oblíbený písničkář Pokáč, který s vtipem a nadhledem sobě vlastním situaci na instagramu okomentoval: „Když letíš do Dubaje, ale přiletíš do Benátek.“ Což je asi jediný způsob, jak se ke změnám klimatu stavět, humor, zdá se, budeme v budoucnu ještě potřebovat.

Co dělat při bouřce? Odložte deštník i telefon a nepouštějte vodu. Blesk do vás může uhodit i v bytě