Článek
Každému občas zplesniví pečivo v chlebníku nebo zbytek zapomenutého sýra v lednici. Kdy je plíseň nebezpečná a kdy si z ní až tak velkou hlavu dělat nemusíte? Pokusíme se vám nabídnout přehledný návod, jak v takové situaci postupovat a jak riziko rozeznat.
Co je plíseň a jak škodí zdraví
Jsou jich stovky druhů či forem a některé plísně mohou být i zdraví prospěšné. Jenže ty na potravinách mezi ně nepatří – tedy s výjimkou plísní ušlechtilých, které patří k výrobnímu postupu - třeba u plísňových sýrů nebo suchých klobás a salámů. Dnes mluvíme o těch nechtěných, které na potravinách rostou v důsledku špatného skladování.
Plísně jsou mikroskopické houby a společné mají to, že na povrchu je vidět jen jejich menší část – podhoubí, tedy systém jejich vláken, na první pohled nevidíte, ale často už prorostlo všude. Plísně vytvářejí mykotoxiny, což jsou zdraví škodlivé, až jedovaté látky poškozující játra, ledviny, krvetvorbu nebo imunitu – hlavně tedy, pokud byste plesnivé potraviny jedli pravidelně nebo ve větším množství. Když si párkrát kousnete do chleba, u kterého jste si plísně nevšimli, nic se vám nestane.
I když tvrdé sýry lze jen okrájet, někdy je plísně už tolik, že je i tak lepší je vyhodit celéFoto: Gertjan Hooijer, Shutterstock.com
Co vyhodit celé a co se dá odkrojit?
- Co vyhodit hned: Všechny měkké druhy ovoce a zeleniny, tedy jahody, maliny, rajčata. Jsou hodně vodnaté, plíseň se v nich šíří velmi rychle a není vždy viditelná - takže pokud plesnivý kus najdete v balení s ostatními, je lepší vyhodit nejen onen kus, ale celé balení.
- Ihned vyhodit celé balení platí i pro případ, že najdete plíseň na džemu, jogurtu, měkkém sýru a podobně.
- Vyhodit celý obsah doporučujeme i v případě plísně na již hotovém a uskladněném pokrmu, koláči, ale i na mase.
- Do skupiny potravin, které je třeba vyhodit celé, patří i měkké salámy, párky, oříšková másla a ořechy (včetně těch, kde byla plíseň na skořápce), tvaroh, riccota, ale i vařené těstoviny nebo brambory a rýže.
- Odkrojit plesnivou část lze u potravin tuhých či tvrdých – mrkev, dýně, zelí, jablka, parmezán a další tvrdé sýry. Lze akceptovat i plíseň na slupce tvrdých salámů a klobásy – ty stačí oloupat a odkrojit. Odborníci říkají, že byste měli odkrojit plísní napadenou část a k tomu asi 2-3 cm do stran. Ale pozor – jakmile zbytek, který chcete použít, divně voní, nebo má pachuť, vyhoďte ho také.
- Plesnivé potraviny se nepokoušejte zužitkovat - například usušením do strouhanky nebo rozemletím do dalšího těsta - následné pečení nebo smažení mykotoxiny nezabije, odolávají velmi vysokým teplotám. Nedoporučuje se je dávat ani zvířatům jako potravu.
Jak zabránit plesnivění potravin?
- Většina potravin plesniví proto, že je špatně uskladněna – takže dohlédněte na to, abyste dodrželi správné skladovací podmínky.
- Dávejte také pozor na to, zda si nahnilé potraviny už nekupujete, je třeba si velmi pozorně prohlédnout hlavně balené ovoce a zeleninu a nekupovat ani v akci to, kde najdete byť jediný plesnivý kousek!
- Vyhněte se i nákupům nebo domácímu skladování potravin po datu spotřeby či trvanlivosti, možnost výskytu plísní je pak pravděpodobnější.
- Pokud máte v bytě teplotu kolem 27 °C, což v parných horkých dnech není problém, neměli byste nechávat stát na sporáku zbytek hotového jídla, ale raději ho rychle ochladit a dát do chladničky, nebo zamrazit. Měli byste to stihnout do dvou hodin.
- Dáváte-li do chladničky otevřená balení potravin, například tvarohu, jogurtu, zbytky od oběda a podobně, měli byste je sníst maximálně do čtyř dnů, ale čím dřív, tím lépe.
- Jestliže zjistíte, že v chladničce máte plesnivé jídlo, nestačí ho jen vyndat a vyhodit, ale měli byste lednici vyklidit, vyhodit vše již otevřené a nezabalené a následně ji vytřít octovou vodou, která lehce dezinfikuje.
- Do mrazáku byste měli vkládat jen čerstvé potraviny – ani mráz nezabije choroboplodné zárodky a po rozmrazení ožijí.
