Placebo efekt není žádný podvod. Spoléhají na něj nejen šamani, ale i lékaři a psychologové

Klasická situace: Kamarádce předepsal lékař antidepresiva a ta vám teď nadšeně líčí, jak už v tom momentu pocítila úlevu. A jen co si vzala první pilulku, udělalo se jí ještě lépe, ačkoli z hlediska vědy lék ještě ani zdaleka nemohl začít účinkovat.

Placebo efekt se využívá v medicíně, v psychologii i psychoterapii a je také součástí klinického výzkumu. V dvojitě zaslepených studiích se podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, co kdo dostává. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje. To jsou známá fakta. Zajímavější ale je, jak placebo léčí.

Že pomáhá už samotná víra v uzdravení, využívá lidstvo odedávna. Mění se jen podoba: Moderní člověk věří pilulkám, ale není to tak dávno, co naši předkové používali k léčbě zaříkání či zaklínání a k prevenci nemocí škapulíře. A někdy to opravdu funguje. Jak je to možné? „Účinek spočívá v působení psychických mechanismů v mozku a v emočním nastavení člověka. Psychika, vnitřní subjektivní prožívání a očekávání spojené s léčbou totiž hrají při uzdravení nebo v průběhu nemoci důležitou roli,“ vysvětluje Viera Škopová, psycholožka a psychoterapeutka on-line poradny Mojra. A placebo efekt je tím silnější, čím větší hrají v konkrétním onemocnění psychosomatické vlivy.

Lidská mysl je připravená uvěřit léčebnému účinku rady nebo léku, pokud jej podává dostatečně přesvědčivě osoba v pozici autority. Může jít o šamana, babku kořenářku nebo profesora v bílém plášti. A tato víra ve vlastní uzdravení může spustit skutečnou úlevu. A moderní medicína, která tento mechanismus pojmenovala jako placebo efekt, svými statistikami dokládá, že skutečně funguje. V případě některých diagnóz, například při léčbě deprese, má samotné pacientovo očekávání léčebného působení podané látky překvapivě silný ozdravný efekt.

Jak funguje placebo v současné medicíně a psychologii? Ani zdaleka nejde jen o nějakou pilulku. Jedná se o proces, na jehož počátku pacient věří lékaři a jeho způsobu léčby a zároveň důvěřuje svému organismu, síle svého těla i mysli. „Lékaře i terapeuty pacienti vnímají jako sociálně silné osoby. A tato autorita může člověka snadno ovlivnit a přesvědčit ho, že v jeho zdravotním nebo psychickém stavu dojde k pozitivním změnám. Psycholog má možnost podívat se na určité problémy z nadhledu a najít způsoby, které klienta podpoří v uzdravení,“ popisuje Viera Škopová.

Velkou roli v tom hraje také chování zdravotníků, jejich důvěryhodnost a přívětivost. Placebo efekt byl dokonce pozorován i po rozmanitých operacích, které sami chirurgové nepovažovali za zdařilé (případně vůbec nedošlo k faktické nápravě stavu), ale pacienti po nich cítili stejnou úlevu jako ti, u nichž se zákrok povedl výborně.

Ačkoliv je placebo efekt prokázaný fenomén, jeho projevy jsou individuální. Nabízí se tedy otázka, jestli jsou k němu někteří lidé vnímavější. „Nemyslím si, že jde konkrétně o vnímavost, ale spíše o naději, přesvědčení, že na sobě chci pracovat a důvěřuji člověku, který se o mě stará. Velmi důležitou roli hraje mentalita, nastavení mysli a vnitřní přesvědčení, že chcete dosáhnout lepších výsledků,“ říká psycholožka.

Do zajímavého experimentu se pustili před pár lety vědci z Harvardovy univerzity. Zaměřili se na uklízečky, které dělají fyzicky namáhavou práci. Je podobná cvičení ve fitcentru, přestože ji vnímají ne jako prospěšné cvičení, ale jako nudnou a namáhavou povinnost. Vědci udělali zajímavou věc: dali uklízečkám fitness hodinky.

Po každé směně se z nich každá zaměstnankyně dozvěděla, jak dlouhému pobytu ve fitcentru její fyzická práce ten den odpovídala. Takže například místo 20 vyluxovaných pokojů displej hodinek říkal, že má za sebou 10 minut v kardio zóně. Ženy měly z práce nejen lepší pocit, ale zároveň se jim měřitelně zlepšila kondice. Dělaly přitom úplně stejnou práci jako dřív!

Psychosomatický lékař Vladislav Chvála: Místo na problémy svádíme nemoci na viry