Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pojem „blbá nálada“ se v našich zemích usídlil až moc dobře, pravda ale je, že zejména s koncem zimy je snadné propadnout různým splínům a smutkům. Slunce málo a do léta daleko… Na vše se ale dá podívat i z té lepší stránky.
„Pokud vás trápí jen špatná nálada, v první řadě věřte, že brzy přejde,“ říká terapeutka Kristýna Šorfová z Terapeutického centra Calmea. „Nezakazujte si ji. Každý má nárok cítit se někdy špatně nebo smutně, i když k tomu zrovna nemá žádný zásadní důvod. Může to být způsobeno únavou nebo třeba tím, že zrovna není na co se těšit,“ připomíná odbornice.
Syndrom: Mám po dovolené
Podobné pocity zažívají lidé často po dovolené. Něco hezkého je pryč a další příjemné zážitky v nedohlednu. V takových chvílích je třeba hledat drobné radosti, které mohou zafungovat jako malá potěšení. „Kromě koupení si nějakého dárku nebo uvaření něčeho dobrého k jídlu se osvědčuje si i úplně obyčejně postěžovat blízkým. A klidně se i politovat,“ radí Kristýna Šorfová. A také se snažit hledat záchytné body v budoucnosti, na které se můžete těšit. Pocit, že máte něco hezkého před sebou, je pro vyrovnanou psychiku zásadní.
Hodní sami na sebe
Těch, co se k vám nechovají zrovna nejlépe, je na světě až dost, proto je víc než žádoucí snažit se být vlídný alespoň sám k sobě. Nepeskovat se za zbytečnosti i věci, které jste nezvládli, nebo se vám do nich třeba nechtělo. „Výčitky a pocity viny jsou častým spouštěčem špatných nálad. Proto si takové emoce zkuste zakázat,“ vysvětluje Šorfová. „Uvědomte si, že chyby dělá každý a že je třeba se z nich poučit, ne si je vyčítat,“ dodává terapeutka.
Dobrá nálada není samozřejmost…Foto: Ground Picture, Shutterstock.com
5 okamžitých nakopávačů nálady
Smích
Jasně, když je vám ouvej, nemáte náladu se smát, ale přesto se vyplatí to zkusit. Jedním z vyznavačů terapie smíchem je známý psychiatr Karel Nešpor, který tvrdí, že smích snižuje napětí a stres organismu a je vlastně jedno, zda jde o smích upřímný či uměle vyvolaný. Pomůže už to, že se každé ráno na sebe usmějete do zrcadla a budete vyhledávat společnost pozitivně naladěných lidí, s nimiž je radost se od srdce zasmát.
Sounáležitost
Chcete se cítit okamžitě lépe? Projevte komukoli svou dobrou vůli, vyslechněte ho, zavolejte kamarádce, vyjádřete podporu kolegyni… Stačí pár laskavých vět a bude lépe na duši vám i druhým.
Laskavost
Být milý k ostatním nic nestojí a zpříjemní vám to celý den. Začít můžete už ráno tím, že se usmějete na řidiče autobusu, napíšete vstřícnou zprávu partnerovi, kolegovi nabídnete pomoc a dítěti dovolíte přijít o hodinu později, než bylo domluvené. I drobné krůčky vedou k velkým věcem.
Tanec
Jakýkoli pohyb přispívá k lepší náladě, ale tanec jednoznačně vede. Stačí pět minut. Zavřete dveře i okna, pusťte si oblíbenou písničku pěkně nahlas a roztančete se ve stylu Bridget Jones! Se sklenicí vína i bez ní…
Obdarovávání
Je jedno, zda si koupíte něco pro sebe, nebo vyberte kamarádce maličkost, o které víte, že jí zaručeně udělá radost. I obyčejná čokoláda donesená kolegyni či lístky do kina pro partnera mohou být zdrojem radosti.
Když splín neodchází
Může se ale stát, že i přes veškerou snahu smutek či splín neodcházejí. V takovém případě je nutné zapátrat po příčině. Jak upozorňuje Kristýna Šorfová, spouštěčem špatných nálad bývá často strach. I ten neopodstatněný. „Obava z toho, že nejsem dost dobrá, že mě ostatní pomlouvají, že budu tlustá, málo úspěšná, že mě podvádí partner nebo že někdo z rodiny onemocní,“ vyjmenovává terapeutka ty nejčastější. Tento druh obav už odborníci označují za úzkost, a s tou je třeba zacházet jinak. „Takový neopodstatněný strach vás totiž extrémně vyčerpává. Způsobuje, že neustále nad vším moc přemýšlíte, špatně spíte a jste unavená. A to může vést i k rozvoji deprese.
Co je to deprese?
Nic vás nebaví, nezajímá, do ničeho se vám nechce, nic nedává smysl… Chcete jen ležet a spát. To proto, že se mozek snaží eliminovat všechny vzruchy zvenčí. Má dost práce se svými strachy a na ostatní běžný život mu už nezbývá kapacita. „Stavy deprese už vždy vyžadují péči odborníka. Sami si s tím neporadíte,“ říká Šorfová. A když přece jen, tak pouze dočasně. „Úzkost dříve či později znovu vystrčí své drápky,“ upozorňuje terapeutka.
