Článek
Tlakový hrnec zvaný papiňák nechyběl v žádné české domácnosti. Hlavně v sedmdesátých letech si ho hospodyňky opravdu oblíbily. S chutí v něm připravovaly sobotní i nedělní obědy. Ovšem vařit v papiňáku má své zásady. Pára se musí upouštět postupně, a dokud neodejde z hrnce úplně pryč, musí být zavřený. Tedy pokud nechcete, aby jeho obsah skončil na stěnách vaší kuchyně. Kdo tento hrnec vymyslel?
Od střelného prachu k páře
Jak už to tak u vynálezů bývá, i v případě tohoto vznikl vlastně náhodou. Denis Papin, francouzský matematik a fyzik, který dal hrnci jméno, se potkal s nizozemským vynálezcem Christiaanem Huygensem. Právě on ho totiž přizval ke spolupráci na konstrukci zařízení, které mělo vhánět vodu do vodotrysků. „Papin sestrojil pumpu, již měl původně pohánět střelný prach. S tím se ale jeho kolega nespokojil a Papin začal přemýšlet, čím by mohl střelný prach nahradit. Napadla ho síla páry a ono to fungovalo,“ vysvětluje fyzik Jiří Michálek. Vědec však velmi dobře věděl, že pára má velikou intenzitu, kterou by bylo dobré korigovat. Až po několika letech bádání vynalezl pojistný ventil, jenž byl v případě potřeby schopný přebytek páry vypustit.
Denis Papin a jeho slavný hrnec
V roce 1682 uvařil Denis Papin v papiňáku jídlo a dal ho ochutnat královským hostům v Londýně. A ochutnávka sklidila úspěch. Všichni byli nadšeni lahodností a měkkostí vybraných lahůdek. Tuhé hovězí maso bylo rázem měkké. Přesto se do kuchyní dostal hrnec až za dalších pět let. Do té doby sloužil chemikům jako tlaková nádoba.
Nešlo ale o první tlakový hrnec v historii. Jeho předchůdcem měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.
Princip vaření je stále stejný. Vzhled hrnce se ale hodně změnilFoto: Profimedia.cz
(Ne)bezpečí Papinova hrnce
Papinova pokrokového hrnce se ale hospodyně v minulosti bály. Šířily se totiž časté zvěsti o nešťastných nehodách, kdy jídlo místo na talíři skončilo na stropě. Ale jak už to tak bývá, vše se dá zlepšovat. A to je i případ papiňáku. Díky bezpečnostnímu ventilu už nemusíme mít v kuchyni strach. Ventil totiž umožňuje upouštět přebytečnou páru, a tím udrží tlak uvnitř hrnce na takové úrovni, kterou je schopen jeho plášť bez problémů vydržet. Tlakové hrnce navíc mají více pojistek, o kterých mnohdy ani nevíme! Jednou z nich je pojistka tepelná. Jde o malou součástku, která se při zvýšení tlaku, a tedy i teploty, jednoduše roztaví a páru z hrnce tak vypustí. Moderní papiňáky také disponují přetlakovou pojistkou, kterou poznáte podle malého otvoru v pokličce.
Výhody tlakového hrnce
„Vaření v tomto hrnci má jednoznačně víc výhod než nevýhod. Pro někoho je rozhodující rychlost vaření, pro jiného zachování živin v jídle, které se běžným dlouhým vařením zničí,“ říká kuchařka Markéta Divišová. Další hodně velkou výhodou je, že vaření v tlakovém hrnci šetří čas a energii. „Papiňák je energeticky náročný jen na začátku, kdy se voda zahřívá. Jakmile ale tlak dostatečně stoupne, spotřeba jde dolů. A kratší doba vaření de facto šetří energie také,“ uzavírá přednosti papiňáku kuchařka.
Jednoduché recepty z papiňáku
Nevýhody tlakového hrnce
Nevýhodou hrnce je určitě to, že se pracuje s tlakem a horkou párou, což je trochu nebezpečné. Ale asi největším minusem je, že pokud papiňák uvedeme do provozu, tedy ho naplníme a začneme v něm vařit, nemůžeme do něj už nic přidat. Princip jeho fungování to bohužel znemožňuje.
Dnešní podoba tlakových hrnců se za téměř 350 let od původního výrobku několikrát změnila, i když princip fungování je stále stejný. Výrobci navíc na bázi tlakového hrnce uvádějí na trh stále nové a modernější produkty, aby nám usnadnili vaření.
