Jak budou mít obchody otevřeno na Den české státnosti 28. září 

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2016 byl uzákoněn přehled svátečních dnů, během kterých nesmí mít obchody s plochou přesahující 200 metrů čtverečních otevřeno. Už si pomalu zvykáme na to, že si nenakoupíme v prodejnách největších řetězců, jakými jsou Lidl, Globus, Kaufland, Albert, Tesco, Penny nebo Billa, ale stejně se někdy potřebujeme ujistit, kdy zákaz neplatí. Nařízení se týká i bazarů, zastaváren nebo výkupen odpadu.

Jak je to s otevírací dobou 28. září, tedy na Den české státnosti a současně v den, kdy slaví svátek sv, Václav, patron naší vlasti? Tento den patří mezi ty, kdy musí obchody s plochou přesahující 200 metrů čtverečních zavřít. Kromě tohoto dne uzavírají velké obchody i další svátky.

I ve dny, kdy zákon některé obchody uzavírá, je možné si dojít na nákup do míst, která mají výjimku – jde o obchody s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních, ale také o prodejny na nádražích, ve zdravotnických zařízeních či na letišti. Otevřeno pak mají i velkoobchody, lékárny a čerpací stanice. Nakoupit můžete i v internetových obchodech, jako jsou Košík a Rohlík.

Porušování tohoto zákona dozoruje Česká obchodní inspekce, a kdyby přišla na nějaký prohřešek, hrozí provozovateli pokuta až 1 milion korun.

O tom, jestli obchodní centrum zůstane i v den státního svátku otevřené, rozhoduje počet obchodů, kterých se zákaz netýká. Velká obchodní centra většinou mívají otevřeno a v provozu jsou nejen menší prodejny, ale třeba i restaurace nebo kina, jež bývají jejich součástí. Než ale do obchodního centra vyrazíte, raději se ujistěte, jak to je v konkrétním případě.

28. září bylo vyhlášeno Dnem české státnosti a státním svátkem na památku dvou událostí: zavraždění sv. Václava asi v roce 935 a vyvraždění rodu Slavníkovců v roce 995 - tento akt měl politicky sjednotit český stát.

O vyhlášení státního svátku na 28. 9. se rozhodlo v roce 2000.

Kníže Václav platí za jednoho z nejvýznamnějších šiřitelů křesťanství v českých zemích a stal se, hlavně po smrti, symbolem a patronem české státnosti. Začátkem 11. století byl svatořečen. Za své vlády ho velmi propagoval i Karel IV. - mimo jiné zadal vytvoření českých korunovačních klenotů, jejichž součástí je svatováclavská koruna, a nechal pro ně vysvětit Svatováclavskou kapli v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Zájem o svatováclavský kult zesílil znovu v 19. století a v roce 1913 světec dostal svou jezdeckou sochu v horní části dnešního Václavského náměstí v Praze, zobrazení této sochy najdete i na dvacetikorunové minci.

Sv. Václav figuruje i v mnoha pověstech – nejznámější je asi ta, která praví, že spolu s ostatními rytíři spí ve středočeské hoře Blaník a až bude české zemi nejhůř, přijede na pomoc.

Připravte se na podzim: Dekorace, které musíte mít: svíčky, kýče i okrasné věnce na dveře