Článek
Dopravní zácpa, kvůli které nestíháte poradu v práci, nepříjemný pohovor s třídní učitelkou vaše náctiletého lotra, složenky, jež se na vás valí, dusná atmosféra po hádce s partnerem. To jsou běžné stresy, které dnes a denně zažíváme všichni. K nim se pak čas od času přidají i ty velké (existenční starosti, zdravotní problémy, ztráta blízkého…).
Vymýtit stres jednoduše nelze. Dá se s ním jen bojovat, odolávat mu, držet ho v určité rozumné míře. Někdo tohle umí lépe, jiný hůř. Proč?
Mohou za to geny?
Tak, jako máte určité fyzické predispozice k tomu, jak budete vysocí, jakou budete mít barvu očí či vlasů a podobně, samozřejmě jsou dané i psychické předpoklady. Jednoduše řečeno, i váš mozek a jeho schopnosti ovlivňují geny. „Genetika hraje klíčovou roli v určování základní struktury a funkce mozku,“ potvrzuje molekulární bioložka a genetička Barbora Procházková, vedoucí výzkumného týmu společnosti Chromozoom.
Geny ovlivňují leccos, včetně kognitivních schopností, tedy funkcí, které nám umožňují vnímat svět kolem nás, reagovat a prožívat určité věci, zvládat nejrůznější úkoly a podobně. „Výzkumy ukazují, že přibližně 50 až 80 procent variability v IQ mezi jednotlivci může být vysvětleno genetickými faktory, i když přesné číslo se může lišit v závislosti na studii a populaci. Zbývající část vlivu na IQ je spojena s faktory prostředí, jako jsou vzdělání, sociální podmínky a životní styl,“ upřesňuje Procházková.
A tak je jasné, že i to, jak si umíte či neumíte poradit se stresem, jak se ve stresových situacích chováte, jak na stres reagujete, ovlivňuje genetika. Ale vymlouvat se jen na geny samozřejmě nelze.
Chce to trénink
V podstatě se to dá přirovnat třeba k posilování. I když nemáte predispozice k tomu být svalovec, rozhodně si můžete důsledným tréninkem slušné bicáky a buchty na břiše vypracovat. Ano, dá vám to víc práce než těm, kteří předpoklady mají, ale že by to nešlo, říct nemůžete.
S odolností vůči stresu je to podobné. Pokud ji budete trénovat a posilovat, vybudujete si ji. Když tedy nějaký ten stres přijde, musíte zatnout zuby, jít mu v ústrety, vystoupit ze své komfortní zóny a hledat řešení, místo abyste se schoulili do kouta a nechali se trápením unášet. Ano, pokud jste introvert a křehká duše, bude to pro vás těžší než pro extroverta, ale zvládnout to nakonec můžete stejně.
Mimochodem určitému stresu a nekomfortu je potřeba vystavovat i děti, protože je vlastně učíte s ním pracovat. Což se v dospělosti hodí.
Návyky, které mozku svědčí
A pak tu jsou samozřejmě i nejrůznější návyky, které mozku a jeho funkčnosti svědčí. Díky nim vám to nejen bude lépe myslet a začnete se lépe soustředit, ale budete snáze zvládat i stres. Jde hlavně o následující faktory.
Kvalitní spánek
Dobře, kvalitně a dostatečně spát, to je základ. „Během spánku totiž dochází ke konsolidaci paměti, jinými slovy k přeměně krátkodobých vzpomínek na dlouhodobé, odstraňování toxinů prostřednictvím glymfatického systému, který čistí mozek od odpadních látek, a také k obnově neuronů a mozkových buněk,“ vysvětluje Procházková. A asi je vám jasné, že ten, kdo je dobře odpočatý, se umí stresu bránit lépe než ten, kdo je unavený.
Pokud se dobře vyspíte, budete zvládat stres o hodně lépeFoto: Gladskikh Tatiana, Shutterstock.com
Pravidelný pohyb
Pravidelný pohyb, třeba jen každodenní procházky se psem a vyběhnutí schodů místo jízdy výtahem, ale samozřejmě i sportovní aktivity, mozku prospívá. Pohyb totiž zlepšuje prokrvení mozku a potřebnou neuroplasticitu (schopnost mozku reagovat a vstřebávat nové informace a situace).
Vhodná strava
S pohybem pak úzce souvisí i vyvážená strava, mozek je potřeba především dobře „nakrmit“, přičemž nejvíc potřebuje následující:
- Omega-3 mastné kyseliny (ryby a mořské plody, brokolice, vlašské ořechy, lněná semínka, špenát…)
- Kyselinu listovou (listová zelenina, ale třeba i hovězí játra, avokádo či chřest)
- Beta-karoten (mrkev, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, kapusta, řeřicha…)
- Vitamin B (mléko, sýry, vejce, maso, citrusy, banány…)
- Vitamin E (rostlinné oleje, lískové ořechy, pšeničné klíčky…)
- Vitamin D (tresčí játra, ale hlavně sluníčko)
Pohyb pro mozek
Tak, jako vaše tělo a svaly potřebují správný pohyb, je důležité „rozhýbat“ i mozek. Snažte se ho zaměstnávat a dodávat mu nové podměty – čtěte, luštěte křížovky a rébusy, učte se novým věcem, osvojujte si nové dovednosti, nevyhýbejte se v práci složitým úkolům a podobně. Nejenže se vám bude lépe bojovat se stresem, ale snížíte tak i riziko vzniku nejrůznějších neurologických obtíží, obzvláště pak ve vyšším věku. „Vědecké výzkumy ukazují, že celoživotní učení a pravidelné trénování mozku mohou snižovat riziko vzniku neurologických obtíží včetně neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba,“ dodává Procházková.
Trénink je prostě potřeba, když chcete svaly, kondici, ale i když chcete mít fit psychiku. A platí to i pro děti. Přílišná péče dětem škodí. Potřebují zažít i nepohodlí a stres. Budujete tím jejich odolnost
