Článek
Přitom jsem si musela položit otázku, proč mi vlastně ten původní titulek tak vadí, když je mi šedesát? Inu proto, že jsem pořád holka, sice kapánek starší, ale jsem to furt já, jen moje natvrdlé okolí to nějak nechápe. A tak se ke mně lidé chovají stále uctivěji, pouštějí mě v tramvaji sednout a u pokladen kulturních akcí mi k mému úžasu nabízejí seniorské vstupné. Párkrát jsem dotčeně odmítla, načež jsem to jednoho dne přijala, ale určitě ne proto, že by se snad u mě začala projevovat typická vlastnost povážlivě dospělých osob – tedy že bych snad začala být šetrná. Akorát vím, že zhruba za sto let, až budu asi už opravdu stará, se mi bude každá koruna hodit.
Ale prasátko si ještě nekupuju.
A očima šedesátky se ještě nedívám.
Protože nejenom já, ale my všechny jsme pořád holky a tak už to zůstane.
Dokud neumřeme.
Nebo se nevdáme.
Jedna moje kamarádka se totiž rozhodla, že už mám načase.
Protože my holky vždycky víme, jak se postarat o tu druhou, poslala mě moje kamarádka na rande. Týpek byl asi tak ve stejném věku jako já, ale kupodivu nevypadal jako páprda, mimochodem, také jste si všimly, jak naši pánští vrstevníci zestárli? Přijel v posledním modelu mercedesu, zaparkoval na zákazu zastavení, a aby nebylo nejmenších pochyb o tom, jaký je frajer, pozval mě na kávu. A protože měl modré oči a hezký úsměv, tak jsem se rozpovídala. O vnoučátkách.
Když jsem mu vylíčila, jak jsou všechna roztomilá, chytrá, jaké mají talenty, a ukázala mu snad všechny jejich fotografie, co v mobilu mám, rozplýval se tolik, že jsem pochopila, že je to ten pravý. Pak mě vezl domů v tom nádherném fáru, co nejede, ale pluje, a já se pokoušela odhadnout, co mi řekne, až ho odřu, zatímco mi vyprávěl, kteří významní lidé v mercedesech jezdili. Spolkla jsem poznámku, že v nich jezdili hodně fašouni, a namísto toho jsem obdivně hýkala, protože my starý holky už víme, co se sluší.
Také mě neušetřil sdělení, kolik to auto stálo a jak je příjemné mít pár mega pod matrací, protože pak ti v garáži baráku s prosklenou stěnou, kterou se díváš na Berounku, stojí ještě jeden meďák. Asi pro mě. Znovu jsem udělala jů a vystoupila s vědomím, že takhle nějak má vypadat první rande starý holky na vdávání.
Pak už se neozval. Co na to říct? Snad jen, že opravdu mám krásná a chytrá vnoučátka a že si klidně můžu odřít i svoje vlastní auto.
