Oblíbená remoska: Proč je s námi už skoro 70 let? Snadná obsluha, nízká spotřeba a dlouhá životnost

Možná se vám válí někde na půdě nebo ve sklepě, možná v ní dodnes vaříte na chalupě. Remoska je legenda mezi originálními československými vynálezy, která má co nabídnout i v dnešní době. Za vznikem přenosné pečicí mísy či pánve stojí elektrotechnik Oldřich Homuta. Jeho nápad se zrodil ve Švédsku, když ho v 50. letech navštívil. Všiml si tam elektrického hrnce, který uměl vařit, ale nepekl. A on se rozhodl, že vymyslí spotřebič, který zvládne obojí. A to se mu ve spolupráci s kolegy povedlo.

První prototypy budoucí remosky vznikly v letech 1953 až 1955. Pečicí mísa se zpočátku jmenovala HUT. Název byl odvozen z počátečních písmen konstruktérů Oldřicha Homuty, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce. Později dostala tahle pomocnice kuchařek jméno Remoska. „Vzniklo to z názvu podniku, který ji vyráběl a nabízel revize, elektro, montáže, opravy a servis,“ říká historik Adam Havlík.

Ze Zdic se výroba přesunula do Kostelce nad Černými lesy, kde se do roku 1991 vyrobilo zhruba 2,7 milionu kusů. Největší úspěch slavila od 60. do 90. let minulého století, kdy v tehdejším Československu prakticky neexistovala rodina, která by remosku nevlastnila. „Její výhodou je menší rozměr, dostupnost a také konstrukční řešení, díky kterému je teplo rozváděno rovnoměrně, a pokrmy se v ní nepřipalují. Proto si ji lidé tak oblíbili,“ vysvětluje Adam Havlík a dodává, že je její obsluha i údržba jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá.

Po roce 1989 se na českém trhu objevily nové kuchyňské spotřebiče, například fritovací hrnce nebo mikrovlnné trouby, a produkce remosek začala prudce klesat. Blýskat na lepší časy se jí začalo až v roce 1994, kdy byla ve Frenštátu pod Radhoštěm založena společnost Remoska. Přestože se výroba rozjela, nedalo se hovořit o žádném boomu.

A pak přišel rok 2001 a do hry vstupuje britská šlechtična českého původu, která chtěla remosku pro svou potřebu, ale ve Velké Británii ji nemohla sehnat. Zavolala proto do společnosti Remoska a tázala se, proč tento výrobek, který používají její kamarádky v České republice, firma nedováží i do Spojeného království. Odpověď byla jednoduchá: firma neměla „přes koho“ remosky v Británii prodávat.

Lady Milena Grenfell-Baines, jíž se dnes přezdívá Lady Remoska, tedy nelenila a oslovila společnost Lakeland, která provozuje desítky obchodů s kuchyňským vybavením po celé Británii. Vedení firmy se remoska zalíbila a od roku 2003 ji začala prodávat ve velkém. A tento úspěch měl dopad i na český trh. I naše kuchařky začaly mít o remosky znovu zájem. Nejraději ji mají ženy starší padesáti let a ročně se u nás prodá 60 až 70 tisíc kusů. Kromě Velké Británie se pečicí mísa dováží také na Slovensko, do Polska, Jihoafrické republiky a Austrálie.

Za hlavní část pečicí nádoby je považováno víko se zaskleným kruhovým okénkem a otvory pro únik páry. Ve víku je zabudovaný elektrický topný odporový drát. Víko je k dostání s mísami tří velikostí, přičemž každá má jinou hloubku. Teplo sálá shora a je rozváděno stejnoměrně po stěnách mísy. Uvnitř nádoby je teplota mezi 160 a 180 °C a nelze ji regulovat ani naprogramovat.

V této multifunkční troubě připravíte kuře i koláč a lze v ní také upéct domácí chleba. K šedesátému výročí remosky, v roce 2014, vyšla speciální kniha receptů, kde najdete návody nejen na tradiční a osvědčená jídla, ale i novinky, které lze v „socialistickém zázraku“ připravit. Originální Remosku můžete pořídit od 2 300 Kč. V obchodech narazíte i na velmi podobný spotřebič pod názvem Pečenka. V podstatě se jedná o totožné výrobky, pouze s tím rozdílem, že Pečenka má hranatý tvar, zatímco Remoska je kulatá.

Nejjednodušší a nejlevnější pečené kuře? V remosce!