Noc vědců – a také vědkyň! Seznamte se s významnými českými badatelkami a expertkami

Česká věda má hlubokou tradici. Vždyť právě u nás vznikla první univerzita ve střední Evropě – zázemí pro vědce a dnes už i vědkyně. Tajemná i komplikovaná… Právě tak může na řadu lidí věda působit. A ten, kdo se jí věnuje, se v komediích často podává jako zmatený, nepraktický člověk. To ale vůbec nemusí být pravda. Vědecká práce vyžaduje nejen vzdělání a organizovanou mysl, ale také kreativitu, vytrvalost a velkou míru obratnosti v praktických věcech. A protože pracovitost, trpělivost a ochota přemýšlet nad problémy jsou vlastnosti mužů i žen, představíme několik českých expertek, které jsou špičkami ve svých oborech.

Objevila, že měnící se délka dne významně ovlivňuje život živočichů. „V České republice jsem zavedla výzkum časového systému savců a dosáhli jsme takových úspěchů, že se dokonce mluvilo o české škole chronobiologie,“ uvedla Helena Illnerová v minulosti.

Stejně jako se to stalo jiným velkým badatelům, i její první objevy ovlivnily náhody, když trávila dlouhé hodiny v laboratoři. „Jednou jsem si zapomněla baterku a nechala jsem si pootevřené dveře na chodbu. Pracovala jsem s potkany a zjistila jsem, že mají najednou úplně jiné hodnoty, než by v noci měli mít. Tehdy jsem ani netušila, že jsem si poprvé sáhla na biologické hodiny,“ zavzpomínala pro iRozhlas.cz bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky.

Jak žít v oteplujícím se světě? Odpověď na tuto otázku se Zdenka Sokolíčková vydala i s rodinou hledat za polární kruh, do dvouapůltisícového městečka Longyearbyen na Špicberky. Výzkumem v terénu strávila dva roky, zkoumala zdejší obyvatelstvo a 220 místních se dotazovala na změny posledních let, aby tak zjistila, jak na ně působí globalizace a změny klimatu.

„Mám intenzivní vzpomínku na první rozhovor. Když jsem poslouchala, jak místní žena vzpomínala na lavinu, která město zasáhla v roce 2015, strhla domy a zabila dva lidi. To byla pro místní trhlina v čase a prostoru: najednou zjistili, že ani doma nejsou v bezpečí,“ popisuje vědkyně, která vyučuje na Univerzitě Hradec Králové, hostovala na Univerzitě v Oslu a je postdoktorandkou na univerzitě v Groningenu.

Expertka v oboru komunikace Denisa Hejlová je vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na FSV UK. V roce 2015 vydala výjimečnou odbornou monografii Public relations, která shrnuje teorii, historii a současnou praxi oboru, také v českých podmínkách, a vychází z jejích vlastních výzkumů.

Pravidelně publikuje v zahraničních odborných časopisech a podílí se na mezinárodním výzkumu public relations. Absolvovala řadu pobytů na významných univerzitách, například na Kolumbijské univerzitě a na Univerzitě Waseda v Tokiu.

Badatelka v oboru regenerativní medicíny Pavla Jendelová se dlouhodobě se svým týmem zabývá výzkumem kmenových buněk a jejich využitím k léčbě poranění mozku a míchy. S francouzskými kolegy ukázali, že nervové kmenové buňky mají v tomto případě dvojí účinek: nejdřív uvolňují látky, které pomáhají opravovat poškozené části mozku, a později samy přispívají k obnově nervových drah.

„Indukované kmenové buňky by mohly být využity pro vybudování ‚buněčné banky‘, která by byla ideálním zdrojem pro budoucí léčbu pacientů po mozkové mrtvici,“ komentovala pro Lidovky.cz svůj výzkum.

Věda je vášeň i poslání. Alespoň podle Lucie Augustovičové, která dokázala něco, co se dlouho považovalo za nemožné. Přišla na to, jak ochladit molekuly velmi blízko k absolutní nule. Na začátku kariéry zkoumala molekuly v Nizozemsku a právě tam svůj objev učinila.

„Objevila jsem efekt, který by mohl hrát roli při dosažení extrémně nízkých teplot. Další výpočty mě navedly na správnou cestu. Poté následovalo testování a ověřování hypotéz, poměrně složité výpočty a teoretické vysvětlení,“ popsala pro iDnes.cz fyzička. Ochlazování molekul přibližuje vědce k dalším objevům, zejména v oblasti kvantové informatiky.

„Koukáme pánubohu do kuchyně.“ Profesor Jan Konvalinka o tajemství úspěšných objevů