Paris Hilton porodila miminko náhradní matka. Za jakých okolností je to možné v Česku?

Paris Hilton se stala v jednačtyřiceti letech matkou! Na svůj Instagram přidala fotku, jak drží za ruku svého novorozeného synka. S manželem Carterem Reumem, kterého si vzala v listopadu 2021, se těší z prvního potomka a na svět ho přivedla náhradní matka.

K radostné novině pogratulovala manželům třeba Kim Kardashian, dobrá kamarádka Paris, která si nechala také odnosit dvě ze čtyř dětí - dcerku Chicago a syna Psalma, které má teď už s exmanželem Kanye Westem. Stejně tak se v listopadu loňského roku stala díky náhradnímu mateřství rodičem herečka Rebel Wilson.

Náhradní mateřství není jen zámořským trendem, zájem o něj se pomalu zvyšuje i u nás v Česku. Za jakých podmínek je to možné?

O pomoc náhradní matky se ucházejí většinou páry, u kterých žena nemá ze zdravotních důvodů šanci otěhotnět a děťátko donosit. Může mít některou z vrozených vad, chybějící dělohu nebo i nízkou děložní sliznici, která znemožňuje zahnízdění nebo donošení plodu. Důvodem mohou být i další zdravotní potíže, třeba kardiovaskulárního, onkologického či neurologického původu.

Náhradní mateřství pak znamená, že do dělohy náhradní matky lékaři zavedou embryo biologických rodičů. Náhradní maminka děťátko odnosí, porodí a poté jej předá jeho rodičům. Z medicínského hlediska jasný postup umělého oplodnění, ovšem má i legislativní, finanční a v neposlední řadě i emoční otázky.

Náhradní matkou se často stávají příbuzné nebo blízké přítelkyně neplodných párů, které jim chtějí pomoci. Lze ale využít i jinou ženu, se kterou se pár domluví. Měla by být v dobré kondici, ve věku do 39 let, neměla by být vdaná a měla by už mít vlastní děti.

Zdravotní hlediska jsou jasná. Vlastní děti jsou pak výhodou proto, že u takové ženy je méně pravděpodobně, že si po porodu rozmyslí dítě odevzdat jeho biologickým rodičům, svobodná by měla být proto, že v manželství bývá dle zákona jako otec dítěte označen automaticky manžel, což by mohlo celý proces překazit.

V České republice není legální finančně odměnit přímo odnošení dítěte, tedy zaplatit velmi drsně řečeno „pronájem dělohy“. Náhradní matce ale patří finanční náhrada za ušlý zisk nebo mzdu. „Institut náhradního mateřství má u nás altruistický základ, kdy náhradní maminka odnosí dítě bez nároku na odměnu,“ říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. „Přesto musí žadatelský pár počítat s tím, že jí musí pokrýt nejen ušlý zisk, ale také hradit náklady na léčbu, doplňky stravy, úkony nehrazené z veřejného pojištění, cvičení, pomůcky a oděv pro těhotné, cestovné a podobně. Částka se různí, ale obvykle se jedná o statisíce korun,“ dodává MUDr. Kateřina Veselá.

Náhradní mateřství má z hlediska práva několik úskalí, která nelze zcela odstranit ani uzavřením smlouvy či oboustranné dohody. „Dle platné legislativy není možné platně sjednat vzdání se dítěte. Matkou je dle zákona vždy ta, která dítě porodila. I v případě, že si smluvní strany sjednaly, že se matka dítěte po porodu vzdá a bude souhlasit s osvojením biologické matky, nelze to pak vymáhat,“ konstatuje advokátka Mgr. Karolína Nová.

Jedinou možností, jak se biologická matka může stát matkou právní, je osvojení za souhlasu matky, která dítě porodila. O osvojení rozhoduje soud na návrh a v zájmu nezletilého dítěte. Přestože zákon náhradní mateřství neupravuje, soudy návrhům v zájmu dětí vycházejí vstříc.

A co když si to náhradní matka po porodu rozmyslí? Pak to je problematické. „Takový smluvní nárok je nevymahatelný a s ohledem na to, že jde o právně v zásadě šedou zónu, je nutné si náhradní mateřství dobře rozmyslet a pečlivě osobu náhradní matky vybrat. Biologičtí rodiče mají v takovém případě právo domáhat se vrácení peněz, které investovali do již zmíněných nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem, ale jejich vrácení není možné podmínit předáním dítěte, neboť takové ujednání je nezákonné,“ upozorňuje advokátka. V praxi to znamená, že jí nesmí vyhrožovat, že když jim nedá dítě, budou chtít vrátit peníze, které „do ní“ investovali.

A co kdyby si to rozmysleli ti, kterým náhradní matka dítě odnosila a dítě si nechtěli převzít? Pokud by byl biologický otec zapsán do rodného listu, pak by měl vyživovací povinnost na dítě a dva roky i na nezaopatřenou (tedy náhradní) matku.

Adopce slavných: Nenaplněná touha po dítěti i dobré srdce

Jednodušší to má biologický otec – pokud s ním náhradní matka na příslušném matričním úřadu prohlásí jeho otcovství, bude od počátku zapsán do rodného listu – to je pro neplodný pár největší jistota. „Dle zákona je otcem dítěte vzniklého z umělého oplodnění ten muž, který k oplodnění dal souhlas, nehledě na to, zda byl použit jeho genetický materiál, neboť umělé oplodnění ženy bez souhlasu partnera není dle českého práva možné,“ vysvětluje Karolína Nová.

Slavní a adoptovaní: Koho vychovali náhradní rodiče?