Na návštěvu nechoďte bez pozvání ani dříve. A pozor na záludné chlebíčky

Návštěva je jednou z možností, jak se setkat s přáteli, známými, ale také s kolegy z práce. Vždy záleží na tom, ke komu se chystáme, a podle toho se odvíjí, co si oblékneme na sebe, ale také to, co doneseme.

Jedno pravidlo je ale jasné. V každém případě je nevhodné pozvání na návštěvu odmítnout. Jedinou slušnou variantou je návštěvu odložit na později.

1. díl rad o návštěvách: Jak se chovat, aby vás pozvali znovu. Vyhněte se zakázaným tématům

Káva je nejjednodušší forma návštěvy, která se většinou odehrává odpoledne nebo v podvečer. Proto se hodí neformální oblečení. „Můžeme mít džíny a košili, ženy sukni nebo kalhoty a tričko. I na tak jednoduchou společenskou příležitost bychom měli přinést malý dárek nebo květinu. Nic velkolepého, jen malou demonstraci toho, že si vážíme přijetí v soukromí,“ vysvětluje mistr etikety Ladislav Špaček a dodává, že káva je ovšem synonymum pro krátké setkání, a jdeme-li na „na kávu“, nebavíme hostitele do půlnoci.

Pokud hostitel připravil chlebíčky s horou bramborového salátu a vedle nich se usmívají chuťovky neboli jednohubky, vsaďte na ně. „Ty vložíme do úst najednou, vcelku, utřeme si ústa ubrouskem a máme to bezpečně za sebou,“ radí Špaček a dodává, že sníst spořádaně chlebíček je téměř nemožné.

„Jdeme-li na návštěvu do soukromí významnější osoby, musíme si dát pozor, abychom se neznemožnili hned ve dveřích. Pozvání od nadřízeného znamená velkou poctu, zve nás do svého důvěrného soukromí,“ vysvětluje Špaček. Vhodné jsou v tom případě krátké šaty nebo sukně a halenka, pánové mohou mít s ohledem na denní nebo večerní dobu sportovní sako a košili anebo lehký oblek bez kravaty. „Hodně záleží na tom, jak hostitele známe. Víme-li, že jsou formální, zvážíme i kravatu a nezapomeneme přinést dárek. Stačí něco k večeři, zákusek, víno a určitě květiny pro paní domu,“ velí Špaček.

„Na návštěvu nechodíme přesně v dohodnutou hodinu, to ještě paní v natáčkách obrací kuře v troubě, zatímco manžel v trenýrkách leští sklenice. Stačí přijít o deset minut později, abychom hostitelům umožnili dokončit přípravy a vydechnout, než se rozezní zvonek,“ upozorňuje Ladislav Špaček a dodává, že faux pas je přijít ještě před domluvenou hodinou.

Podle Ladislava Špačka převažují společenské argumenty nad hygienickými. „Muž v obleku a v ponožkách, stejně jako namalovaná a načesaná dáma v šatech a bosa vypadají nemožně a cítí se trapně,“ upozorňuje Špaček. Zrovna tak je trapné, vzít si s sebou vlastní přezůvky, do kterých v předsíni skočíte.

Hostitelé vítají hosty hned v předsíni. „Přicházející muž předává kytici hostitelce a začínáme si podávat ruce. Nejdříve nabídne ruku hostitelka protější ženě, pak muži, příchozí žena nabídne ruku hostiteli a ten pak podá ruku přicházejícímu muži. Poté pozve hostitelka hosty dál. Jde první, za ní jde žena, muž a nakonec hostitel.

„První slova hostů musejí být pochvala,“ radí Ladislav Špaček. Proto je vhodné ocenit cokoliv, třeba nábytek, obrazy nebo i výhled z okna, pokud stojí za to. Poté následuje předávání dárků, které návštěva přinesla. „Muž hostiteli předá láhev s vínem, příchozí žena dává hostitelce doplňky k večeři nebo drobný dárek,“ vysvětluje Špaček.

Přivést na návštěvu dvě živé ratolesti, aniž byste to řekli předem, je nevhodné. Pokud chcete vzít na návštěvu i své děti, mělo by se to vždy dohodnout s hostitelem. Optimální je to v případě, kdy vaši hostitelé mají sami děti nebo dětský pokoj, kde se dítě po dobu návštěvy dokáže samo zabavit.

Při návštěvě platí zásada: návštěvu zahajuje hostitel, ale ukončuje ji host. Hostitel hosty přivítá, ale nemůže v deset hodin večer oznámit: „Tak všechno jsme snědli, co kdybyste už šli?“ Hosté musí sami odhadnout tu správnou chvíli, kdy by se hodilo odejít.

Jak darovat i přijmout dárek? Hlavně neříkejte: „To jste si neměli dělat škodu“