Mýty o otužování: Je pro každého, voda musí být úplně ledová a čím déle v ní budete, tím lépe

Sociální sítě již nějaký čas plní fotky nebo videa celebrit, které se s čepicí na hlavě noří do ledové řeky nebo kádě s ledem. Nezapomenou u toho vyzdvihnout benefity, které jim otužování přináší. Ovšem pozor! Tahle procedura vám totiž může také uškodit. Jaké jsou výhody a nevýhody?

O popularizaci otužování se postaral zejména Wim Hof (jak ovšem vyšlo najevo, má tento „ledový muž“ velký škraloup z minulosti), který je autorem několika knih. Jeho jméno je ve spojení s nořením se do ledové vody zapsáno jednadvacetkrát v Guinnessově knize rekordů. Jeho metoda má tři pilíře - správné dýchání, meditaci a terapii chladem – které mají podle něj blahodárný vliv na duševní i fyzické zdraví. Je to ale pravda?

Podle studie, která byla publikována na portálu Plos one a jež se právě metodou „ledového muže“ zabývala, se ukazuje, že otužování je sice pro lidské tělo prospěšné, ale vhodné je jen pro zcela zdravé jedince.

Nadšenci pro otužování se shodují, že jeho výhodou je posílení imunitního systému a zlepšení psychického zdraví. „Při otužování se v těle zvýší adrenalin, sníží se kortizol a vyplavuje se mnoho endorfinů,“ tvrdí Andrew Huberman ze Stanfordovy univerzity.

Otužování se proto doporučuje i lidem se sklony k depresím. Magazín Daily Mail informoval i o tom, že studie prováděná na mužích chodících dvakrát nebo třikrát týdně plavat do studené vody, u nich potvrdila rychlejší spalování kalorií. Zní to téměř idylicky. Je ale načase vyvrátit mýty, které kolem otužování panují.

Káď s ledovou vodou rozhodně není meta, které musíte hned zpočátku dosáhnout. Každý má práh snesitelnosti jinde, a pokud vám bude vyhovovat, že „jen“ snížíte o několik stupňů sprchu, bohatě to postačí. Své hranice posouvejte postupně – a na konci rozhodně nemusí být plavání mezi ledovými krami.

Pokud se pro vás Wim Hof stal vzorem, můžete nabýt dojmu, že několik sekund ve studené vodě je málo. Není to ale pravda. „Dobrý tip, jak začít s otužováním, je koupat se v přírodě během léta, kdy nejsou nejteplejší dny. K otužování nepotřebujete nic speciálního. Vystačíte si i s obyčejnou domácí sprchou,“ radí David Buchta, propagátor zdravého životního stylu ze společnosti Primulus.

Ne pro každého je otužování vhodné. Vyvarovat by se mu měli lidé s kardiovaskulárním onemocněním. Nízká teplota zvyšuje krevní tlak, což vede k rychlému dýchání a hrozí také hypotermie (stav, kdy je tělesná teplota nižší než 35 °C). Projevy podchlazení jsou u každého jiné a nedají se rychle rozpoznat. Někteří lidé mohou i při poklesu tělesné teploty plavat, odpovídat na otázky a třeba si ani nestěžovat na to, že je jim zima. Základem je proto následné teplo. „Důležité je po tomto koupání vysušení a zahřátí těla,“ tvrdí David Buchta.

Pokud neprojdete například odborně vedeným kurzem plavání v ledové vodě, může to pro vás znamenat i zdravotní riziko. Mnohem bezpečnější volbou, a s vědecky prokázanými pozitivními účinky, je kryoterapie nebo kryosauna. Při těchto metodách je člověk pod odborným dohledem a riziko jakýchkoli komplikací je minimální. Efekt je ale velmi podobný. Jen je to finančně náročnější (jeden vstup do kryosauny stojí cca 300 Kč), zatímco otužování je zdarma.

Myslíte, že jediný způsob, jak překonat zábrany ze studené vody, je do ní zkrátka skočit? Chyba. „Jednoduchá rada pro všechny je otužovat se kdekoli a po celý rok. Já to tak dělal. Když jsme šli s rodinou na výlet, sundal jsem si mikinu a čekal, co to se mnou provede. Nebylo to příjemné, ale já si řekl, jak je dobře, že je zima. Hlava v tomto směru dělá hodně a dá se přenastavit,“ popsal otužilec David Vencl pro magazín Žena a život.

Dejte si ledovou sprchu, zmírní pocit studených nohou i posílí imunitu