Moc mladé, s dětmi nebo staré. Ženy nejsou pro zaměstnavatele nikdy v ideálním věku

Plánujete rodinu? Kdo vám hlídá děti, když jsou nemocné? Poslední roky jste nebyla zaměstnaná, ale na mateřské, že? Sice by vám u pohovorů nikdo tyto otázky neměl pokládat, ale která z nás to nezažila. Výsledek? Ženy rozhodně častěji než muži čtou odpovědi od zaměstnavatelů typu „děkujeme, ale na požadovanou pozici jsme vybrali jiného kandidáta“.

Na vlastní kůži si to zažila i dnes pětačtyřicetiletá Jana. „Když jsem po škole chodila po pohovorech, zcela běžně jsem slýchala věty typu: Jste mladá, to se nám určitě brzy vdáte a budete mít děti,“ vzpomíná. Práci nakonec získala. Po pár letech se opravdu vdala, porodila dvě děti, ale pracovala i během mateřské. Za několik let se chtěla posunout dál, jedno dítě chodilo do školy, druhé bylo školkové. A tak vyrazila na pohovor.

Měl několik kol, všemi prošla, dokonce i šéf odboru, kterému by dělala zástupkyni, pokud by vyhrála, tvrdil, že jeho volbou by byla rozhodně ona. Ale poslední slovo měl generální ředitel a zároveň majitel firmy. „Byl to odhadem šedesátiletý muž, který se v podstatě na moje výsledky z předešlých kol ani nepodíval, nepadla jediná otázka na moje vzdělání, předešlé zkušenosti. Pořád dokola se jen velmi nemotorně ptal na věci týkající se dětí. V tu chvíli mi bylo jasné, že tu práci nedostanu,“ dodává Jana. Samozřejmě se nepletla, pozici získal perspektivní pětatřicátník.

Že tohle ženy zažívají až příliš často, moc dobře vědí i odborníci. V nově vzniklém Solvo Institutu, zabývajícím se rozvojem potenciálu žen, zadali na vypracování několik výzkumů, které se týkaly postavení mužů a žen na trhu práce. „V rámci diskusí ženy popisovaly i to, jak se setkávají s diskriminací v zaměstnání. Když jsou mladé, tak kvůli dětem nebo potenciálnímu otěhotnění, a po čtyřicítce proto, že už jsou vlastně považovány za staré,“ potvrzuje Michaela Marksová, výkonná ředitelka institutu.

Jakkoli se společnost modernizuje a liberalizuje a v mnoha směrech se posouvá dopředu, v představách o tom, jak by měly být rozdělené role v rámci rodiny a práce, jsme tak trochu zakrněli. „Pořád přetrvává podvědomý názor, že muž je živitel a žena má hlavně pečovat o domácnost,“ říká Michaela Marksová, podle níž je česká společnost pořád do velké míry konzervativní. Z výzkumů přitom vzešlo, že 70 % žen pokládá očekávání, že žena bude plnit tradiční rozdělení rolí, za nesprávné. To samé si ale myslí jen 50 % mužů.

Jen málokomu ale dojde, že diskriminace žen je obrovským plýtváním. Z dat Solvo Institutu vyplývá, že například na vysokých školách studuje víc dívek než chlapců, jenže jejich studium přijde často vniveč. „Ženy jdou na dlouhou rodičovskou, profese jim uteče, takže tady plýtvá naše společnost potenciálem i finančními prostředky naprosto nehorázně,“ tvrdí Marksová.

Pravda je, že rodičovská dovolená je u nás extrémně dlouhá, a ženy, které si ji chtějí (nebo musí) zkrátit, nemají moc možností. Místa ve školkách či dětských skupinách nejsou, chůvy a soukromé školky stojí obrovské peníze. Navíc ty, které se do práce přece jen vrátí dřív, společnost leckdy odsuzuje. „Více než polovina naší populace považuje za neobvyklé, když se matka po půl roce po porodu vrátí do práce, a když otec zůstane na rodičovské,“ potvrzuje Marksová. Podle ní by bylo správným krokem zkrácení rodičovské třeba na rok, podle jiných odborníků by pak bylo vhodné vytvořit podmínky jak pro ženy, které chtějí být s dětmi doma, tak i pro ty, jež chtějí nebo potřebují pracovat.

Zásadním krokem není ale jen pomoc od státu či firem, které mohou ženám kloubení práce s rodinou usnadnit (zkrácenými úvazky, dostatkem míst ve školkách, home office, flexibilní pracovní dobou…), ale především změna myšlení celé společnosti.

Snažme se pochopit, že soběstačné a ekonomicky nezávislé ženy prospějí celé společnosti. Bude to úleva pro ekonomiku jako takovou, z mužů to sejme těžké břímě, kdy je role živitele především na nich. Umožní jim to třeba se i víc zapojit do péče o děti, což bude výhra pro ně i jejich ratolesti. V průzkumu institutu totiž děti ve věku 6 až 18 let umístili svoje otce v oblíbenosti až na čtvrté místo (porazili je maminky, prarodiče a kamarádi). Odborníci tvrdí, že je tu jasná souvislost mezi časem, který otcové svým dětem věnují, a kvalitou jejich vzájemného vztahu. A asi se shodneme, že mít se svými dětmi dobré a láskyplné vztahy nechtějí jen maminky, ale i tatínci.