Článek
Příjemné šumění, bublinky vznášející se pomalu ve skleničce, jemné perlení na jazyku a pak už jen osvěžení a opojný pocit po těle. Také jste dostali chuť na prosecco? Přečtěte si, odkud pochází, jak se dělí a při jaké teplotě ho nejlépe podávat.
Země původu je Itálie
Pravé prosecco pochází jedině z Itálie a začalo se tam vyrábět už před dvěma tisíci lety. Název nese podle stejnojmenného názvu vesnice u Terstu v severní Itálii a vyrábí se v devíti provinciích regionu Benátsko. Dříve nesla název prosecco původní odrůda hroznů, ale šumivá vína jsou od roku 2010 vyráběná výhradně z nově pojmenované odrůdy Glera.
Označení prosecco dnes náleží pouze samotnému šumivému vínu z vinic italské oblasti Treviso, kde dozrává asi 95 % všech hroznů, které se na prosecco zpracovávají. Kopce, na nichž se vinice hroznů Glera rozprostírají, byly v roce 2019 zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.
Jak poznáte jednoznačně pravé prosecco? Řiďte se podle etikety. Na té hledejte ochranou značku DOC (Denominazione di Origine Controllata) nebo v případě nejvyššího stupně kvality DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita).
Aperitiv i dezert
Šumivé víno se vyznačuje svěží květinovo-ovocnou chutí a důmyslnou lehkou vůní. Má také o trochu nižší obsah alkoholu než šampaňské, které ho obsahuje asi 12,5 %, zatímco prosecco 11 %. Nejspíš proto se dá pít po celý den a hodí se k snídani, obědu i večeři. Je tedy ideální jako aperitiv i dezert na jakoukoli oslavu a přípitek. Nejvíce ho konzumují ženy a hodí se skvěle také do různých koktejlů, včetně oblíbeného aperolu.
A jakou by mělo mít prosecco ideální teplotu? Prosecco vždy vychlaďte na 5-7 °C, ale rozhodně tento proces neurychlujte v mrazáku, aby vám tam láhev neexplodovala. Použijte lednici, kde to může trvat zhruba 2,5 až 3 hodiny, nebo nádobu s ledem, která šumivé víno ochladí přece jen postupněji. V lednici může pomoct také láhev obalit mokrou utěrkou.
Jak se liší od šampaňského?
Stejně jako u šampaňského, i prosecco se dělí podle zbytkového cukru na Extra Brut (0-6 g/l), Brut (0-12 g/l), Extra Dry (12-17 g/l) a Dry (17-32 g/l). Co je ale odlišuje, je jednak země původu, neboť šampaňské pochází z Francie z oblasti Champagne, a hlavně zcela jiný způsob výroby. Zatímco šampaňské se druhotně fermentuje (kvasí) přímo v lahvích, prosecco se nechává kvasit v nádobách. Tím se v něm udrží víc svěžesti a ovocné vůně.
„Druhotné kvašení probíhá u prosecca takzvanou metodou charmat, tedy v tlakových nerezových tancích, zatímco sekty se vyrábějí stejně jako šampaňské tradiční metodou druhotného kvašení v samotných láhvích. Doba zrání v tomto případě není omezená,“ vysvětluje vinařka Kateřina Mikulíková z vinařství Wilomenna zásadní rozdíl mezi proseccem a sektem či šampaňským.
Růžové od roku 2020
Zajímavostí je, že do roku 2020 se vyrábělo prosecco výhradně bílé, ovšem po změně italské legislativy můžete nyní ochutnat i růžové. „Od listopadu 2020 se nově jako prosecco smí označit i rosé, ve kterém však musí být obsaženo minimálně 85 % odrůdy Glera. Zbytek smí být z jiné odrůdy, nejčastěji to bývá Pinot Noir,“ říká Jaroslav Hykl, vinař a majitel pražské restaurace Villa Richter, kde se každoročně pořádá vyhlášený Prosecco fest.
A co je lepší pít při dietě? Víno, nebo burčák?