Marilyn Monroe vyrůstala v sirotčinci, měla IQ 168 a zřejmě vydírala Kennedyovy. Co o ní možná nevíte?

Narodila se 1. června 1926 a zemřela 4. srpna v roce 1962. Norma Jeane neměla nikdy na růžích ustláno, ale nesmazatelně se zapsala do srdcí filmových fanoušků a ovlivnila světovou kinematografii. Byla sex symbolem a křehkou ženou zároveň.

Na kontě má oscarový snímek - jednu z nejlepších komedií všech dob - a role přitroublých blondýnek, které nenáviděla. Jaká byla žena, jež se proslavila jako Marilyn Monroe? Mluvila o sobě ve třetí osobě, měla talent od boha, ale ve skutečnosti se před kamerou necítila dobře. Koho milovala, jaké byly tragické momenty jejího života a jaké filmy stojí opravdu za to?

Narodila se ženě jménem Gladys a její otec nebyl ani tak neznámý, jako spíš bez zájmu o ni. Matka byla bez prostředků a trpěla vážnými psychickými problémy, a tak vyrůstala malá Norma střídavě u pěstounů a v sirotčinci.

Během druhé světové války pracovala v továrně na padáky a zde ji objevil armádní fotograf, který měl za úkol fotit pracující ženy. Její fotka v pracovní kombinéze měla obrovský úspěch. Zamířila výš a začala objíždět herecké castingy. Aby měla peníze na auto, kývla i na nahé focení. Mohl to být skandál, ale příběh o dívce bez peněz všechny dojal.

Přelomovým se pro ni stal rok 1946, když jí bylo dvacet: odbarvila si vlasy na ikonicky platinovou, změnila jméno na Marilyn Monroe, najala si agenta a rozvedla se. Poprvé se totiž vdala jako šestnáctiletá, jejím manželem byl policista James Dougherty. Změna barvy vlasů je vnímána jako promyšlený marketingový tah, kterým podpořila smyslný a sexy vzhled, zároveň však vytvořila image hloupé blondýnky. Byla prý ale naopak velmi inteligentní a mluví se o IQ 168.

Od vedlejších rolí se posouvala k hlavním a uzavřela smlouvu s filmovým studiem. Zásadními snímky začátku 50. let byly Klepáním se neobtěžuj, v němž hrála psychicky narušenou dívku hlídající malé dítě, a Niagara, kde ztvárnila ženu plánující vraždu svého impotentního manžela.

Její hvězda zářila, leč role začaly být stejné: krásná blondýnka s prostším smýšlením. Filmy jako Páni mají radši blondýnky, Jak si vzít milionáře nebo Slaměný vdovec byly trháky, ona však neměla pocit, že je respektovaná jako umělkyně. Slavný film Někdo to rád horké chtěla proto původně odmítnout, aby se vymanila ze škatulky, nakonec se ale nechala přesvědčit a navždy už zůstane božskou Sugar, role jí přinesla Zlatý glóbus. V druhé polovině 50. let se vymezila jako herecká osobnost, vybojovala si výrazně lepší podmínky u studia, věnovala se i divadlu a založila vlastní produkční společnost.

Dokázala se stát nejznámější a nejslavnější herečkou Hollywoodu, ale zdraví a štěstí si koupit nemoha. Velmi se bála genetické zátěže psychických nemocí, cvičila proto jógu a chodila na psychoterapii, ale stále ji trápily deprese a nespavost. Navíc trpěla endometriózou, jež jí velmi komplikovala život a kvůli které se nikdy nestala matkou.

Na konci života byla závislá na narkotikách a měla problémy s alkoholem. Získala pověst problémové hvězdy, ale je možné, že za její náladovostí nestály jen hvězdné manýry, ale také chronická únava, nedoslýchavost a další problémy.

Důvody její první svatby byly spíš praktické: hrozilo, že ji znovu pošlou do sirotčince, a to nechtěla. Manžel musel brzy narukovat a po návratu z války nesouhlasil s její modelingovou kariérou. Vztah pak šel zákonitě od deseti k pěti.

Partnerů měla mnoho, ale vdaná byl celkem třikrát. Dlouho ji uháněl baseballový hráč Joe DiMaggio, který se stal jejím druhým manželem. Svazek byl plný vášně, ale trval jen 9 měsíců. Zůstal jí ale nablízku a pomáhal jí až do smrti, například když byla zavřená v blázinci. Postaral se i o její pohřeb a následujících 20 let posílal na její hrob třikrát týdně květiny.

Třetím manželem byl uznávaný dramatik Arthur Miller, který kvůli ní opustil rodinu. Zdálo se, že jsou pro sebe stvoření a že se budou skvěle doplňovat. Ale ona měla svoje démony a on tvůrčí blok. Opakované potraty i jeho tajný deník, kde ji nazýval hloupou a jejich manželství omylem, přispěly k rozvodu.

Veřejným tajemstvím byl vztah k bratrům Kennedyovým, JFK byl tehdy prezidentem, Robert ministrem obrany. Mířila příliš vysoko a uvěřila, že by se mohla stát novou paní Kennedyovou?

Okolnosti její smrti 4. srpna 1962 dodnes nedají mnohým spát. Nejasností okolo ní je příliš. Oficiální verze zní: předávkování barbituráty. Existuje ale i konspirace, že v její smrti hráli roli bratři Kennedyové a CIA, konkrétně ji měl dát zabít Robert řečený Bobby. O tom, zda se předávkovala, nebo jí byl podán jed, aby byla umlčena a nemohla pošpinit pověst bratrů politiků, se vedou dodnes spory.

Jednou ze sexbomb 20. století byla i Gina Lollobrigida. Víte, že nikdy nechtěla být herečkou?