Článek
Minulý týden otřásla médii zpráva, že si 14letý chlapec z Floridy vzal život poté, co upadl do silné citové závislosti na fiktivní virtuální postavě, která byla poháněna umělou inteligencí. Jeho matka serveru People řekla, že její syn navázal s chatbotem tak intimní vztah, že se nedokázal vyrovnat s rozdíly mezi virtuálním světem a realitou.
Tato fiktivní postava se pro něj údajně stala více než pouhým přítelem – vnímal ji jako milovanou partnerku, s níž trávil hodiny denně. A s narůstajícím časem stráveným v online světě se jeho psychické zdraví stále zhoršovalo, až se nakonec rozhodl spáchat sebevraždu. Ojedinělý a velmi smutný případ vzbuzuje množství otázek. Mimo jiné i tu, jak se s neustále rozmáhající se umělou inteligencí, která nám začíná vstupovat do života v mnoha směrech, naučíme žít a zda bude opravdu užitečná.
Je AI nebezpečná?
Umělá inteligence neboli AI (artificial intelligence) je nový fenomén, který u mnoha lidí přirozeně vyvolává obavy. Především proto, že mnozí netuší, co od ní vlastně mají čekat. „Jak již z názvu vyplývá, umělá znamená nepřirozená. To z ní přítele nikdy nevytvoří,“ soudí psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie. „Může nám být k užitku, stejně jako mnoho dalších výdobytků moderní civilizace, když zůstaneme těmi, kteří ji ovládají jako další nástroj. A nepodlehneme tomu, že ona ovládá nás, že ona rozhoduje o našem životě,“ upozorňuje psycholožka.
Podle Lukáše Benzla, ředitele České asociace umělé inteligence, se ale postoj společnosti směrem k různým aplikacím a nástrojům AI zlepšuje. „Osobně jsem rád, že lidé začínají umělou inteligenci vnímat jako pomocníka. Rozhodně bych tedy nemluvil o nějakém cizím elementu. Aby lidé své obavy zvládli, potřebují lépe chápat, jak AI funguje. Vzdělávání a otevřená diskuse jsou cestou, jak tyto strachy rozptýlit,“ myslí si Lukáš Benzl.
Dokážeme vnímat AI empaticky?
V současné době se kromě AI chatů můžete setkat s umělou inteligencí nejčastěji na infolinkách různých institucí a firem. Mnoho lidí to mate, rozhodně by raději mluvili s člověkem. Může se i tohle změnit a začneme postupně AI vnímat přívětivěji a s větší empatií?
„AI sama o sobě empatická není, ale to neznamená, že ji tak nemůžeme vnímat my,“ soudí Lukáš Benzl. Podle odborníka na nejmodernější technologie má i umělá inteligence výhledově nakročeno k tomu, aby se stala prostředkem k lepší komunikaci a vzájemnému pochopení. „AI nám může pomáhat lépe porozumět sobě samým nebo druhým lidem. Lidská empatie zůstane ale vždy nenahraditelná,“ říká Benzl.
S tím psycholožka Umay Wolf souhlasí jen zčásti: „AI nikdy nenahradí autentické sdílení myšlenek, pocitů a zážitků s druhým (živým) člověkem, nikdy nenasimuluje reálný kontakt, jen vymyšlený, ten kontakt je vykalkulovaný, tedy zmanipulovaný, někým naprogramovaný dle jeho potřeb a parametrů.“
Jak ovlivní AI děti?
Namístě je i otázka, jak vnímají a hlavně budou v budoucnu vnímat umělou inteligenci děti, které s ní už vyrůstají a je pro ně vlastně přirozenou součástí světa. Bude generace ovlivněná AI jiná než ty předchozí? „Tuším, že ano,“ říká Lukáš Benzl. Podle něho bude generace, která bude mít přístup k informacím okamžitě, zvyklá řešit problémy s pomocí technologií a bude pravděpodobně kreativnější ve způsobech, jak je zapojit do života. „Ale bude také důležité, aby neztratila schopnost řešit problémy takzvaně na vlastní pěst. Riziko určité závislosti na AI technologiích tu určitě je,“ připomíná Lukáš Benzl.
Umay Wolf vidí ještě další nebezpečí. „Všechny nástroje (mobilní telefony, tablety), které extrémně stimulují mozek svými rychlými impulzy, jsou pro děti, kterým se mozek teprve vyvíjí, nebezpečné a škodlivé. Stejně tak tomu je a bude s AI. Už nyní jsou generace dětí, které kvůli těmto náhražkám opravdového, vřelého kontaktu a reálné komunikace mají potíže ve vztazích s vrstevníky, potíže s autoritami nebo se musí léčit s různými psychickými potížemi,“ upozorňuje psycholožka.
