Článek
Zdravý spánek je nezbytný, aby tělo dostatečně zregenerovalo. Nespíte-li dost dlouho nebo není-li váš spánek dost hluboký, projeví se to na psychice, kondici i imunitě. Zaměřte se proto nejen na délku spánku, ale i na jeho kvalitu. A aby čas strávený v posteli přinášel potřebný efekt, dodržujte předtím, než se uložíte do peřin, vhodnou spánkovou hygienu.
Jak dlouho mají spát děti
Potřeba spánku se celý život mění, nejvíce ho potřebují malé děti. Kolik hodin přesně, to vypočítal tým vedený Maxem Hirshkowitzem na Stanfordově univerzitě. Výzkum zjistil, že i školáci potřebují kolem deseti hodin. „Pro zdravé jedince s normálním spánkem je vhodná délka spánku pro novorozence (0–3 měsíce) mezi 14 a 17 hodinami, kojence (4–11 měsíců) mezi 12 a 15 hodinami, batolata (1–2 roky) mezi 11 a 14 hodinami, předškoláky (3–5 let) mezi 10 a 13 hodinami a školáky (6–13 let) od 9 do 11 hodin,“ uvedl badatel. U menších dětí se do prospaného času počítají i denní spánky.
Pokud už děti nespí přes den, je třeba dbát na vhodné večerní rituály, které jim pomohou včas se zklidnit a naladit na usínání. Pokud starší děti již vstávají do školky nebo do školy a musíte je budit například kolem šesté ranní, měli by školáci chodit spát nejpozději v devět, lépe v sedm hodin, předškoláci dokonce ještě o dvě hodiny dříve.
Děti potřebují spát mnohem víc než dospělí a často i během dneFoto: Mallmo, Shutterstock.com
Ponocování teenagerů vede k depresím
S ponocováním mají potíže hlavně teenageři a mladí dospělí. Večer tráví nad mobilem, počítačovými hrami nebo venku s přáteli, rannímu vstávání se kvůli škole nebo zaměstnání však nevyhnou. „Pro teenagery (14-17 let) se považuje za vhodné spát 8 až 10 hodin, mladí dospělí (18-25 let) by měli spát 7 až 9 hodin,“ uvádí Max Hirshkowitz závěry výzkumu. Ve skutečnosti spí mladí lidé mnohdy sotva polovinu doporučeného času. V dlouhodobém horizontu ale časté ponocování a nedostatek spánku negativně ovlivňují zdraví a zhoršují imunitu.
Zásadně se mohou projevit i v psychickém zvládání každodenních situací. Podle výzkumu Kolumbijské univerzity mají dospívající, kteří chodí spát až kolem půlnoci nebo ještě později, o 24 % vyšší pravděpodobnost, že budou trpět depresí, a o 20 % vyšší pravděpodobnost, že budou mít sebevražedné myšlenky, než ti, kdo do postele uléhají o desáté nebo dříve.
Pro dospívající a mladé dospělé je ponocování typické. Většina to přežije více méně ve zdraví, ale pozor – někomu to může značně zhoršit psychiku i imunitu!Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com
Jak donutit teenagery jít včas spát
Nahnat dospívající ratolest do postele dřív než před půlnocí? Nadlidský úkol! Psychiatr James Gangwisch z Kolumbijské univerzity radí nejít na to prostřednictvím příkazů a zákazů, ale snažit se potomky motivovat a naučit je vidět ve včasném spánku výhodu: „Povzbuzoval bych teenagery, aby zkusili několik nocí spát osm nebo devět hodin a zjistili, zda se během dne cítí lépe.“ A dodává: „Ve společnosti je bohužel zakořeněno, že můžete omezit spánek, abyste byli přes den produktivnější. Jenže nedostatečný spánek vede spíš ke ztrátě koncentrace, energie, motivace, a dokonce ke změnám nálad. Čas věnovaný spánku stojí za to!“ Zkuste puberťáky nalákat třeba na to, že ve spánku se zlepšuje paměť.
Sedm hodin je minimum
Ani v dospělosti by čas strávený spánkem neměl klesnout pod sedm hodin denně. Pro dospělé je ideální spát sedm až devět hodin. Dostatek odpočinku vyžaduje nejen tělo unavené fyzickou prací, ale i mentální zátěží. Jak ve stáří ubývá fyzické aktivity, klesá požadavek těla na odpočinek a k osvěžujícímu spánku stačí po 65. roce života méně, přesto i zde odborníci stále doporučují nejméně sedm hodin. Málo, ale i víc spánku totiž vede k chronickým nemocem. Jestliže se tedy cítíte dlouhodobě unavení, nevýkonní, není vám fyzicky dobře po těle ani na duchu, zkuste hledat příčinu právě v nedostatečném spánku.
