Sedm Oscarů za film o paralelních životech ženy ve středním věku. Jaké byly hity posledních ročníků?

Oscary pro snímky z roku 2022 byly v noci předány a nejlepším filmem 95. ročníku se stal snímek Všechno, všude, najednou, který rozpracovává téma paralelních vesmírů. Zvítězil hned v sedmi kategoriích, nominací měl jedenáct. Stal se tak nejúspěšnějším filmem od dob Milionáře z chatrče (2008), který proměnil osm z deseti nominací.

Pojďme se podívat, které filmy vyhrály v minulých letech a co na nich porota ocenila.

Režie: Dan Kwan, Daniel Scheinert

Snímků o ženách zažívajících krizi středního věku už se pár natočilo, režisérské duo Danielů (jak si sami coby bývalí spolužáci říkají) však toto téma pojalo jinak. Hlavní hrdinka Evelyn (oceněná Michelle Yeoh) totiž zjistí, že žije stovky paralelních životů a v některých se potýká s daleko většími trampotami, než je nuda v manželství, krachující byznys nebo protivná úřednice z finančáku (kterou geniálně zahrála a sošku si též odnesla Jamie Lee Curtis). V jednom životě je hereckou hvězdou, v jiném například kamenem… A navíc se musí vypořádat s tíhou obrovské zodpovědnosti: multivesmíru hrozí nebezpečí a jen ona může zlo zastavit. Je to náročné a zamotané, ale zároveň dokonale promyšlené. Snímek má všechno, co má skvělý film mít.

V paralelních světech se lze i ztratit

Režie: Siân Heder

V originále se film jmenuje CODA (Child of Deaf Adults, česky Dítě hluchých rodičů) a jedná se o remake francouzského filmu Rodinka Bélierových. Ruby je dospívající dívka a jediná v rodině slyší. Vyrůstá v malém rybářském městečku a pro své rodiče je spojkou se světem slyšících. Hlídá rodinný obchod s rybami, doprovází rodiče k lékaři… Jenže i ona má své sny, miluje zpěv a chtěla by studovat konzervatoř. To by ale znamenalo rodinu opustit. Obrovskou přidanou hodnotou filmu je, že do hlavních rolí byli obsazeni neslyšící herci.

Režie: Chloé Zhao

Když vám na film kývne Frances McDormand, máte skoro jistotu, že váš snímek bude slavit úspěch. Trojnásobná držitelka Oscara byla skvělá ve filmech Fargo, Tři billboardy kousek za Ebbingem i Země nomádů. Zde ztvárnila ovdovělou Fern, ze které se kvůli ekonomické krizi stala kočovnice. Cestuje dodávkou po americkém západě a potkává se s lidmi, co jsou na tom podobně jako ona. Sdílejí své životy, pomáhají si a spojuje je, že touží po svobodě a zároveň nechtějí být sami. Oceněné režisérce a scenáristce se podařilo natočit road movie s prvky dokumentu, který ve vás zanechá hluboký dojem. I tomuto filmu dodávají na autentičnosti opravdoví nomádi.

Režie: Bong Joon-ho

Kimovi jsou tak trochu burani, žijí v podzemním bytě a neustále si stěžují, jak špatně se mají. A tak, když se jim naskytne příležitost ke zlepšení života, vymyslí a realizují ďábelský plán. Díky promyšlené lsti se stanou zaměstnanci v rodině bohatého obchodníka, na které bez špetky studu parazitují. Už to samo o sobě by na film stačilo. Ale zhruba v polovině snímku dojde k zajímavému zvratu a jihokorejský Parazit dostane úplně jiné grády. Vtipnější film o sociálních nerovnostech asi nenajdete a po právu ovládl Oscary.

Režie: Peter Farrelly

Režisér snímku má na kontě komedie Blbý a blbější nebo Něco na té Mary je. Zelená kniha je zcela určitě i vtipná, ale není to primárně komedie. Je to silný příběh o přátelství dvou mužů, kteří nemají nic společného. Tony „Pysk“ je mazaný podvodníček, Don Shirley je geniální, ale také namyšlený klavírista, ovšem černé pleti. A tak si najme Tonyho na turné jako řidiče i bodyguarda. V 60. letech minulého století rozhodně nebyl všude přijímán s nadšením. Film podle skutečných událostí je založen na klasickém „protiklady se přitahují“ a skvěle funguje.

Režie: Guillermo del Toro

Oceňovaný snímek získal třináct nominací na Oscara (proměnil čtyři), a ač jej někteří nazývali „jen pohádkou“, má své pevné místo ve světové kinematografii, je to opravdu krásný film, jak příběhem, tak vizuální stránkou.

Němá uklízečka Eliza pracuje v tajné laboratoři, kde vědci podrobují experimentům tvora, kterého nalezli v Amazonii a považují ho za nebezpečného. Ukazuje se ovšem, že stejně jako voda získává tvar nádoby, toto „monstrum“ přijímá vlastnosti lidí, se kterými se potká. A mezi ním a Elizou vznikne obrovské pouto.

Režie: Barry Jenkins

Ve stejném roce byl na nejlepší oscarový snímek nominován například La La Land, ale nakonec vyhrál Moonlight – příběh Chirona, kterého sledujete během tří životních etap v drsném kraji Miami, kde to nemá snadné žádný muž černé pleti, natož muž černé pleti s homosexuální orientací. Zlí jazykové tvrdí, že vítězný film byl odpovědí na výtky směrem k Oscarům ve stylu „Oscar je příliš bílý“, ale skutečnost je taková, že je to vážně výborný film.

Filmy s homosexuální tematikou

Režie: Tom McCarthy

Hvězdně obsazený snímek získal Oscara i za nejlepší scénář. Odehrává se v prostředí investigativních novinářů z deníku The Boston Globe, kteří odhalují obrovský skandál zneužívání dětí církevními představiteli. I když členům týmu Spotlight právníci radí, aby případ znovu neotevírali, nedají se odradit, ponoří se do archivu a na světlo boží vytahují jeden děsivější případ za druhým. A odradit se nedali ani reální novináři, kteří za sérii článků získali Pulitzerovu cenu, když odhalili tisíce obětí po celých Státech. Při závěrečných titulcích vás bude mrazit.

Režie: Alejandro González Iñárritu

Pro mnohé je snímek oceňovaného režiséra (filmy Amores perros nebo Babel) opravdovou oscarovou lahůdkou. A to i přesto, nebo možná právě proto, že nastavuje uměleckému světu a showbyznysu pěkně upřímné zrcadlo. Rýpe do recenzentů, ukazuje, jak je sláva pomíjivá, a to, že jste akční superhrdina, tedy herec „s pláštěnkou“, neznamená, že vás budou adorovat do smrti. S tím právě bojuje herec, který roky ztvárňoval ptačího superhrdinu. Fanoušci jistě ocení, že filmový Birdman Michael Keaton byl i Batmanem.

Režie: Steve McQueen

Solomon Northup žil v polovině 19. století šťastný naplněný život, hrál na housle, měl milující rodinu i majetek a svobodu. Jenže pak ho unesli a on skončil „pod bičem otrokáře“ v řetězech na dlouhých dvanáct let: stal se majetkem, se kterým si jeho pánové mohli dělat, co chtějí. Přestože musel popřít sám sebe, nikdy nepřestal doufat v opětovnou svobodu. Režisér Steve McQueen si napsal i scénář. Film byl srovnáván s Tarantinovým Nespoutaným Djangem jak kvůli příběhu, tak stejným lokacím a hercům z komparsu. Ale 12 let v řetězech nemá ambice bavit, ukazuje krutost otrokářství ve vší syrovosti.

Víte, které snímky stály nejvíc peněz?