Filmové trháky o geniálních lidech s pohlcujícím životním příběhem: Oppenheimer, Hawking i Skłodowská

Říká se, že tam, kde jednomu příroda dopřeje, jinde mu zase ubere. A tak jsou velké vědecké objevy a převratné vynálezy často vykoupeny strastiplnými osudy jejich autorů. Útrapami, jež museli při cestě za svým objevem překonat, a bolestí, kterých je život rozhodně neušetřil. Proto nejsou filmy o vědcích a vynálezcích strohá nuda plná čísel, rovnic, výpočtů a vzorců, ale biják se vším, co od něj i ten nejnáročnější divák očekává. A tyhle patří k těm nejlepším.

V druhé světové válce se bojovalo na frontě i mimo ni. A jedním z probíhajících bojů byl smrtící závod mezi Německem a Spojenými státy o to, kdo dřív vynalezne atomovou bombu, která možná zničí svět, ale ukončí válku.

V Americe se tento tajný výzkum skrýval pod názvem Projekt Manhattan a klíčovou osobou v něm byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Právě jeho osudy a cestu k objevu smrticí bomby sleduje film nazvaný podle něj. V roli astrofyzika se představil skvělý Cillian Murphy, kterého znáte třeba z opěvovaného seriálu Gangy z Birminghamu.

Jedna z nejvýraznějších osobností světa vědy, génius, který se rodí jen výjimečně. To je Stephen Hawking, kosmolog a jeden z nejslavnějších fyziků vůbec. Ale také muž, jehož život rozhodně nešetřil, protože jeho geniální hlavu usadil na velmi nemocné tělo.

Film Teorie všeho začíná v roce 1963, kdy je Stephenu Hawkingovi jednadvacet, ještě je zdráv, studuje v Cambridge kosmologii a je miláčkem profesorů i spolužáků. A také prožívá velkou lásku s Jane, která na stejné škole studuje umění. Jenže pohádka se nekoná, úspěch v osobním a profesním životě je vykoupen vážnou nemocí. Když je na pomyslném vrcholu, lékaři mu diagnostikují neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému (ALS) a dávají mu tak dva roky života.

Díky obětavosti a lásce Jane a Stephenově urputnosti ale veškeré prognózy lékařů berou za své. Hawkingovi sice postupně ochrne celé tělo, ale žije. Koneckonců skutečný Hawking si užil premiéru filmu Teorie všeho v roce 2014 a zemřel až o čtyři roky později ve věku 76 let! Ve filmu si slavného vědce zahrál Eddie Redmayne a víc než právem za svůj výkon získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Vědci samozřejmě nejsou jen muži, velké objevy si na své konto připisují i ženy. A jednou z nich je Marie Curie-Skłodowská, která objevila dvě radioaktivní částice (polonium a radium) a stala se první ženou-vědkyní, jež získala Nobelovu cenu (a to hned dvakrát).

Film Radioaktivita, v hlavní roli s Rosamund Pike, není však jen příběhem vědkyně, ale také manželky, matky a ženy, která musela bojovat s předsudky a odmítáním ve vědeckých kruzích jen proto, že je žena. Za své objevy nakonec doslova položila život - zemřela v 66 letech na aplastickou anémii způsobenou dlouhodobým vystavováním se radioaktivnímu záření.

Film Skrytá čísla z roku 2016 přenese diváky do počátku 60. let v Americe, kde se genderovým a rasovým předsudkům dařilo více než dobře. A tak to tři hlavní hrdinky, geniální Afroameričanky Katherine Johnson (Taraji P. Henson), Dorothy Vaughan (Octavia Spencer) a Mary Jackson (Janelle Monáe) neměly v NASA ani trochu snadné. Sekretářky, zapisovatelky nebo uklízečky, to jsou pozice, na kterých by tyhle tři dámy nikoho nepohoršovaly. Ale jako vědkyně, díky jejichž výpočtům se nakonec podaří vyslat astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu? To už je složitější, ale protože zázraky se dějí, povedlo se to i těmto vědkyním. A film Skrytá čísla se právem dočkal rovnou tří nominací na Oscara, včetně té za nejlepší film.

A teď trochu jiný vědecký obor, pro řadu lidí navíc o něco víc sexy než matematika či fyzika. Americký profesor Alfred Kinsey byl totiž biolog, etolog, psycholog a sexuolog, který se v první polovině 20. století proslavil otevřenou studií lidského chování při sexu a lidské sexuality vůbec. Ale jak správně tušíte, na tohle téma se vrhnul v době, kdy to ve společnosti vyvolávalo velmi rozporuplné reakce. O sexu se totiž nemluvilo, a když, tak jen šeptem, rozhodně se nezkoumal, nepsaly se o něm studie a už vůbec nepatřil na půdu univerzit.

Hlavní role ve filmu Kinsey z roku 2004 se ujal Liam Neeson a s postavou vědce, jenž bořil mýty a veškerá tabu té doby a který kvůli tomu samozřejmě čelil nejrůznějším pomluvám a spekulacím o vlastních sexuálních zvrhlostech, se popral skvěle.

I Dian Fossey je skutečná historická osobnost, původně rehabilitační sestra, jejíž život ale zcela změnil zájem o vymírající druh horských goril. Láska k těmto zvířatům, která se časem změnila v posedlost, ji přivedla až do Konga, kde měla pro časopis National Geographic pokračovat v jejich přerušeném sčítání. A nezastavilo ji nic – občanská válka, boj s pytláky ani nedostatek zkušeností.

Fossey strávila mezi gorilami 18 let, provedla nespočet jedinečných pozorování, přispěla k záchraně těchto zvířat, ale svou nekompromisností si udělala také spoustu nepřátel. Koneckonců v roce 1985 byla zavražděna ve své chýši, přičemž její vražda nebyla nikdy objasněna. Kniha Gorily v mlze, podle níž je natočen i stejnojmenný film z roku 1988 se Sigourney Weaver v hlavní roli, vyšla dva roky po její smrti.

Současným hitem není jen Oppenheimer. Jaký je film Barbie? Boří mnohá zažitá klišé a klade hodně otázek