Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sedmdesát let byla pro své poddané prostě The Queen. Žena, které si nesmírně vážili, ctili jí a vzhlíželi k ní. Alžběta II., celým jménem Alžběta Alexandra Marie si na nepřízeň osudu stěžovat nemohla – předurčil jí jednu z nejdůležitějších životních rolí, milujícího manžela, čtyři zdravé děti a houf vnoučat.
Svůj život zasvětila službě vlasti a nikdy z toho ani na vteřinu neuhnula – ani ve chvílích, kdy sama musela činit velmi složitá rozhodnutí. Oficiální oslavy jejích narozenin se konaly vždy až druhou sobotu v červnu. Tuto tradici v roce 1748 zavedl král Jiří II. z velmi prozaických důvodů. Sám se narodil v listopadu, v měsíci, kdy počasí bývá nevlídné, proto oslavy nazvané Trooping the Colour převedl na začátek léta, kdy je klima příznivější pro venkovní slavnosti.
Co o této pozoruhodné ženě nevíte? Pojďme si připomenout těch několik méně známých momentů z jejího života.
1. Nikdy nechodila do školy, malou Lilibet dle zvyku učili domácí lektoři. Stejně jako její mladší sestru princeznu Margaret, od které svou přezdívku dostala, protože ta ještě neuměla pořádně vyslovit Elizabeth.
2. Když v roce 1939 vypukla druhá světová válka, 13letá Alžběta se zapojila do rozhlasového vysílání zaměřeného na zvyšování morálky britských dětí. V roce 1945 nastoupila do Pomocných ženských sborů, součásti britské armády. Její otec, král Jiří VI. si přál, aby jeho dcera nedostala v armádě zvláštní hodnost, ona se ale i tak vypracovala na postavení mladší velitelky, ekvivalent mužské hodnosti kapitána. Přezdívali jí „Princezna automechanik“ a až do své smrti byla jedinou žijící hlavou státu, která oficiálně (jako řidička) sloužila ve druhé světové válce.
3. S princem Philipem, po jehož boku žila 73 let, byli vzdálení příbuzní. Přesněji byla jeho sestřenicí ze třetího kolena. Jejich společným předkem byla královna Viktorie. Philip, který svou ženu důvěrně nazýval kapustičkou, se po svatbě vzdal svých řeckých i dánských titulů a byl mu přidělen titul vévoda z Edinburghu.
4. Na trůn nastoupila v pouhých 25 letech, když její otec Jiří VI. 6. února 1952 zemřel. Alžběta byla v té době zrovna v Keni a domů se vrátila jako královna své země. Její korunovace byla historicky první, která byla vysílána v televizi do celého světa, což si ale plachá Alžběta původně vůbec nepřála. Korunovační komise, jejímž předsedou byl Philip, se ale nakonec rozhodla kamery do Westminsterského opatství vpustit.
5. Aby si v dobách poválečné nouze v roce 1947 mohla pořídit látku na svatební šaty, sbírala kupony na oděvy. Ty jí později navrhl a ušil slavný návrhář Norman Hartnell, který se přitom nechal inspirovat Botticelliho malbou Primavera. Hedvábí v barvě slonoviny zdobilo 10 000 perel a ušít šaty i se čtyřmetrovou vlečkou trvalo půl roku. Vyrobit jejich repliku pro seriál Koruna prý vyšlo na 40 000 dolarů.
6. Královnin šatník měla později na starosti stylistka Angela Kelly. Ta si kvůli tomu musela pečlivě zapisovat, co měla královna kdy na sobě a při jaké příležitosti. Nesmělo se totiž stát, že by si oblékla podobnou či stejnou barvu dvakrát po sobě. Alžběta II. měla v oblibě výrazné syté odstíny, což kdysi komentovala prozaickým prohlášením: „Musím být vidět, aby mi lidé věřili.“
7. Královna čelila i pokusům o atentát. Jeden z nich se podle amerického týdeníku Time odehrál 14. října 1981 na Novém Zélandu v rámci návštěvy po zemích Commonwealthu. Pachatelem měl být sedmnáctiletý Christopher Lewis, který si do záchodové kabinky v pátém patře nedaleké budovy donesl pušku. Pokusil se královnu zastřelit ve chvíli, kdy vystupovala z auta, naštěstí neúspěšně.
8.Královna žila velmi střídmě, ale pravidelně před obědem si dávala gin smíchaný s aperitivem Dubonnet a plátkem citronu. Při obědě pak nepohrdla sklenkou vína a večer si pravidelně dopřávala sklenku šampaňského.
9. Milovala psy (za svůj život jich měla více než 100), koně i závody holubů a ve fotbale prý fandila klubu Arsenal. Podle stanice ABC excelovala také v karetní hře pasiáns.
10. Alžběta II. byla nejvíce zcestovalou hlavou státu na světě, navštívila více než 115 zemí, přitom nevlastnila cestovní pas. Technicky vzato jej stejně jako řidičský průkaz nepotřebovala, oba doklady jsou totiž ve Velké Británii vydávány jejím jménem.
