Článek
Kamarádka mi ve čtvrtek napsala, že se její devítiletá dcera ptá, zda je teta v pořádku. Holčička zjistila, že zemřela královna. A protože jsme spolu strávily v létě několik dní v Londýně, kde jsem dětem neustále o královské rodině povídala, pochopila, jak moc je mám ráda, jak je uznávám. Je to tak. Jsem v pořádku, děkuji za optání.
Všichni budeme v pořádku, i když svět opustila naprosto výjimečná žena. Zanechala tu totiž odkaz, ze kterého budeme ještě dlouho žít a těžit. Zanechala po sobě zprávu, že plnit očekávání, chovat se slušně a nemít pocit, že se musíte ke všemu vyjádřit, je v pořádku. Co v pořádku?! Je to velká frajeřina!
Dnes se často oceňují rebelové, lidé jdoucí proti proudu, kteří své buřičství vysvětlují jako svobodu slova, právo na názor. Ten jim rozhodně neupírám. Ale není větší frajeřina chovat se tak, jak role, kterou jste přijali, očekává a vyžaduje? Ač třeba toužíte vychovávat se svou životní láskou děti, cestovat, jezdit na koni a po boku táty krále v poklidu reprezentovat korunu?
Vy byste se chtěli ve 25 letech stát hlavou anglikánské církve i monarchie? Já ne. Chtěli byste obětovat svoje soukromí, svůj život, svou rodinu, protože vás lid potřebuje a máte k němu odpovědnost? Jen proto, že jste se narodili jako urození?
Královna měla v životě slabé i těžké chvíle. Chvíle, kdy volila mezi srdcem a rozumem, kdy se musela rozhodnout, zda je víc manželka, sestra, matka a babička, nebo panovnice. Ne vždy se její rozhodnutí setkala s pochopením – rodiny nebo lidu. Ale nakonec čas ukázal, jak moudrá a rozvážná žena to byla.
Na trůn usedala se zlomeným srdcem ze ztráty milovaného otce. A když se letos slavilo 70 let její vlády, mohla se za svými roky na trůnu podívat s hrdostí a pýchou. Hodně dokázala.
Nyní na trůn usedl její syn, král Karel III. Odmítám řeči typu: „Tak se dočkal, tak se Camilla dočkala.“ I on měl sny, přání a touhy. Ale nakonec se jich vzdal. A pracoval. Důstojně reprezentoval, otvíral nová témata a byl vzorem. Byl a je velmi lidský, ukázal, že má emoce, že má názory.
Prý jaké to asi je, když v 73 letech jdou vaši vrstevníci do důchodu a vy poprvé do práce… Stejně jako královna neseděla 70 let na trůnu a nenechávala se svými lokaji ovívat a doplňovat si číši s vínem, tak i král Karel III. má, řekla bych, až napracováno. A nyní zužitkuje vše, co se během desítek let poctivé práce a po boku královny naučil.
Těším se na to.
