Kontaktní čočky Čecha Otty Wichterleho. Neměl z toho ani korunu, komunisté patent prodali Američanům

Vážil si ho celý svět, ale u nás na růžích ustláno neměl. Otto Wichterle se narodil 27. října 1913. Že je výjimečný, se ukázalo už v jeho devíti letech. Kvůli vážné nemoci měl soukromou učitelku, do školy šel až v roce 1921 a po přezkoušení se stal rovnou žákem gymnázia. „Po maturitě měl namířeno na strojařinu, ale dal se přesvědčit ke studiu chemie,“ říká historik Jan Sobotka.

Uzavření vysokých škol za protektorátu Čechy a Morava mohlo za to, že se Wichterle nestal docentem a přišel o studijní pobyt v Paříži. Uplatnění našel ve výzkumném ústavu firmy Baťa, která dala geniálnímu vědci volnou ruku, a první jeho velký úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Vypracoval technologický postup výroby polyamidového vlákna, které se jmenovalo winop – podle tří spolupracovníků Wichterle, Novotný, Procházka. Nakonec ale dostalo název silon. Společnost Baťa však nechtěla, aby vynález skončil v rukou nacistů, a proto vývoj silonu za války pozastavila. „Masově se začal silon produkovat až v padesátých letech jako alternativa nylonu. Sloužil především jako vlákno při výrobě dámských punčoch,“ vysvětluje historik Adam Havlík a dodává, že se z něho vyráběly například i rybářské vlasce.

Nejznámějším českým výrobcem punčochového zboží se stal závod Elite ve Varnsdorfu. Právě tam našli po válce uplatnění odborníci ze Zlína. A silonky ve Varnsdorfu vyrábějí dodnes - od klasických punčocháčů přes podkolenky a ponožky až po punčochy se zadním švem a vzorem. Silonky si oblíbila i manželka slavného vědce. „Nosila jsem je velice hrdě. To byla úleva pro nás všechny ženy, které jsme každý večer štupovaly punčochy,“ zavzpomínala v roce 2017 v pořadu Gejzír Linda Wichterlová (letos v srpnu oslavila 106. narozeniny).

Republika pohledem stoletých Čechů, včetně paní Wichterlové

Po válce pracoval Otto Wichterle na vysoké škole. Jenže komunistickému režimu vadil jeho buržoazní původ, a proto musel ze školy odejít. Zázemí našel v Akademii věd, kde v roce 1956 vyrobil první kontaktní čočky. „Říká se, že pan profesor přišel na teorii odstředivého lití, když míchal kávu. Já říkám, že kávu z nás míchal kdokoliv, ale pouze pan profesor z toho byl schopen odvodit teorii odstředivého lití,“ říká Wichterlův spolupracovník Jiří Michálek.

Z geniálního nápadu ale neměla rodina ani korunu. I přestože měl Wichterle vynález na výrobu kontaktních čoček patentovaný, majitelem byla tehdejší Československá akademie věd, kde byl profesor zaměstnaný. Právě ta bez chemikova vědomí jeho jedinečný patent prodala do Spojených států. O miliony, možná spíš miliardy tak připravila nejen špičkového vědce, ale i tehdejší Československo.

Otto Wichterle patřil ke geniálním vizionářům, které neměl tehdejší totalitní režim v lásce. Plné rehabilitace se světoznámý vědec dočkal až po roce 1989. Do roku 1993 byl prezidentem Akademie věd, členem řady mezinárodních organizací, nositelem mezinárodních ocenění i čestných doktorátů. O vědu a výzkum se zajímal do konce svého života a ještě v pokročilém věku vynalezl gel, kterým se dají odstranit graffiti. Po návštěvě Prahy ho totiž rozčílily čmáranice v metru natolik, že se pustil do vynalézání. Zemřel v srpnu 1998 v 84 letech. Jeho jméno nese i jedna planetka Sluneční soustavy.

Udělejte si kvíz, jestli se vyznáte ve slavných Češích, kteří se vepsali do historie světa