Hlavní obsah

Kdo odpovídá za věci odložené na koupališti? Většinou provozovatel. Ale pozor na výjimky!

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Foto: New Africa, Shutterstock.com

I když na koupališti najdete výrazný nápis, že za odložené věci provozovatel neručí, stále platí, že právě on za ně nese odpovědnost. Na co si přitom máte dát pozor a kdo vám nahradí případné škody?

Článek

Jsou místa, kde si prostě potřebujete odložit věci – ať jde o divadla, restaurace, fitness centra nebo v létě hojně navštěvovaná koupaliště. A právě tam se mnohdy potkáte s nápisem, že za odložené věci provozovatel neručí. Co to pro vás znamená a jak se zachovat, pokud byste tam o něco ze svého majetku přišli nebo došlo k jeho poškození?

Za odložené věci ručí provozovatel

Každý, kdo provozuje zařízení, v němž je běžné a nutné si odložit nějaké věci, je ze zákona odpovědný za jejich ztrátu nebo poškození. A to v případě, že si je zákazník či návštěvník dá na místo, které je k tomu určené. Typicky se jedná o věšáky, přihrádky či odkládací police. „Pokud jsou tato vyhrazená místa plná, a není tam tedy prostor, odpovídá provozovatel za ztrátu nebo poškození věci i tehdy, pokud ji odložíte na místo obvyklé, nikoli přímo určené k odkládání,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pro příklad – pokud je v restauraci věšák, ale už na něm není místo, můžete si dát kabát nebo bundu přes opěradlo židle nebo přes židli. I pak provozovatel odpovídá za to, že nepřijdete o celý kabát, ale i za to, že vám někdo nevykrade kapsy.

Kdy provozovatel za odložené věci neručí?

I když obecně za ztrátu nebo poškození odložených věcí ručí provozovatel, existují i výjimky:

  • Případ, kdy jste si odložili věc, kterou v konkrétním prostředí není nutné ani obvyklé odkládat. Například když si do skříňky v šatně koupaliště odložíte notebook. Pokud by zmizel, pak by za to nenesl provozovatel odpovědnost. Tu by měl jen tehdy, pokud by vám z této skříňky zmizely hodinky, peněženka nebo mobil, tedy věci, které je s sebou obvyklé nosit, ale před vstupem do vody dobré je sundat.
  • Provozovatel také není odpovědný za to, co máte neustále v dohledu. Třeba pokud si na deku na koupališti odložíte zmíněný mobil a máte ho celou dobu na dosah – ale při chvilkové nepozornosti vám ho někdo ukradne. Věc, kterou máte po celou dobu v bezprostředním dohledu, se totiž nepovažuje za odloženou.
  • Samozřejmě za vámi jde i to, pokud skříňku v šatně zapomenete zamknout a necháte ji volně přístupnou.
  • Odpovědnosti zbavuje provozovatele i to, když si věci odložíte na místo, které k tomu není ani určené, ani obvyklé. Opět může posloužit příklad s mobilem na dece. Jestliže provozovatel nabídne uzamykatelné skříňky, ve kterých je aktuálně místo, ale vy si i přesto vezmete mobil s sebou na deku, pak si za jeho případnou ztrátu můžete sami. Provozovatel by odpovídal a hradil škodu jen tehdy, jestliže by skříňky byly plné a vy jste si museli mobil dát třeba na lehátko. (Víte, jak se nazývá závislost na mobilu?)

Vývěsky a nápisy nestačí

Klasická vývěska či upozornění „Za odložené věci se neručí“ je sice častou snahou provozovatelů se odpovědnosti zbavit, ale není jim nic platná. Ze zákona prostě za ztrátu nebo poškození odložených věcí ručí. Ale také jim dává možnost si nechat například za uzamykatelné skříňky zaplatit. O tom jsou vás ale pak povinní dopředu informovat - včetně ceny.

Foto: M-Production, Shutterstock.com

Krádež cenností na koupališti vám může pokazit dovolenou. Naštěstí v mnoha případech máte nárok na náhradu škodyFoto: M-Production, Shutterstock.com

Jak uplatnit náhradu škody za ztrátu nebo poškození odložených věcí?

Pokud ke ztrátě nebo poškození odložených věcí dojde, musíte náhradu škody uplatňovat vždy u provozovatele, a to nejpozději do 15 dnů od chvíle, kdy jste tuto ztrátu nebo poškození zjistili. Nejčastěji na to přijdete hned při odchodu z koupaliště nebo restaurace, ale i kdyby ne a až druhý den jste zjistili, že nemáte peněženku, pak se můžete na místo vrátit a vše oznámit provozovateli. Kdybyste to nestihli do zmíněných 15 dnů, právo na náhradu škody zaniká. Pro doložení výše ztráty se hodí předložit paragon za nákup peněženky nebo jiné důkazy. Rozhodně ale nepočítejte s tím, že by vám provozovatel uhradil velkou částku nebo kompenzoval ztrátu luxusních šperků, takové cennosti byste si s sebou na tato místa brát neměli.

Zákon pamatuje i na to, že tak, jak vy máte právo chtít náhradu škody po provozovateli, tak on ji zas může chtít po pachateli – pokud se tedy zjistí, kdo to byl. Podle způsobu krádeže a hodnoty odcizené věci může jít i o trestný čin krádeže.

Ukradená peněženka a doklady

Velmi často se z odložených věcí ztratí peněženka. To však neznamená jen ztrátu peněz v ní uložených, ale mnohdy i dokladů, platebních karet a dalších věcí, které může pachatel dál zneužít. Proto je nutné, abyste v tomto případě rychle reagovali.

Co udělat při ztrátě dokladů a platebních karet:

  • Ztrátu či krádež dokladů nahlaste ihned na policii, aby je pachatel nemohl dále zneužívat a například se jimi nemohl prokazovat při žádostech o rychlé půjčky a podobně. Od chvíle nahlášení bude doklad v evidenci jako odcizený a vy dostanete potvrzení, se kterým půjdete žádat o vydání nového dokladu.
  • Platební karty co nejdřív zablokujte u banky.
  • Uvědomte si, že v dokladech je uvedeno i vaše bydliště, takže pokud zmizí i klíče od bytu, můžete být vykradeni dřív, než se vrátíte domů, takže se vyplatí požádat telefonicky třeba sousedy, aby na váš byt či dům do té doby dohlédli.

Krádež peněženky nemusí být tak „banálním“ činem, jak to může vypadat – pachatel by mohl dostat i trest odnětí svobody až na dva roky, stejný trest hrozí pachateli i za trestný čin neoprávněné držení platební karty. Za spáchání přestupku proti majetku lze uložit pokutu do patnácti tisíc korun. Pachatel se dopustí trestného činu, jestliže škoda překročí částku pět tisíc korun nebo je současně odcizena platební karta nebo pachatel odcizí věc, kterou má poškozený při sobě.

Načítám