Článek
Dominika Feriho na konci dubna poslal městský soud na tři roky do vězení, čímž potvrdil listopadové rozhodnutí obvodního soudu. Je to trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj.
Psychiatr Jan Cimický stojí před soudem a čelí obvinění z 35 případů vydírání se sexuálním podtextem a čtyř případů znásilnění, kdy nedošlo k pohlavnímu styku. Jak tahle kauza dopadne, se zatím neví.
Tohle nás tyto dvě kauzy naučily.
Nikdy není pozdě
Ano, nejlepší je nahlásit znásilnění či jiný podobný trestný čin co nejdříve. Vlastně ideálně hned. Jenže z různých důvodů se k tomu oběti často neodhodlají – jsou příliš mladé, otřesené, ochromil je stud, mají strach, snaží se spíš zapomenout než čelit otázkám a vyšetřování, bojí se, co na to řeknou jejich blízcí…
Ale pro řadu žen je to tak hluboké trauma, že si tohle břímě táhnou na svých bedrech celý život. A pak přijde chvíle, kdy už v sobě bolestivé tajemství držet nedokážou. A především kauza Cimický nám ukázala, že nikdy není pozdě trestný čin nahlásit. On totiž nyní stojí před soudem a čelí obviněním za činy, jichž se měl podle obžaloby dopustit v rozpětí čtyřiceti let, a to mezi roky 1979 a 2019. „Ukazuje se, že naše soudy jsou schopny najít dostatek důkazů, i když oběti nahlásí znásilnění s odstupem let. A to je dobře. Doufám, že to bude především výstrahou potencialním pachatelům a že díky tomu ubude případů znásilnění,“ říká Johanna Nejedlová, výkonná ředitelka organizace Konsent.
Obětem věříme
Další věcí, kterou tyto dvě kauzy dokázaly, je, že policie, vyšetřovatelé, ale i soudci obětem mohou uvěřit. I když nejsou plné modřin a ran, že znásilnit či jinak ublížit se dá i bez použití výrazného fyzického násilí. „Ukazuje to, že vlastně lidé s mocí mají větší možnosti, jak se dopouštět závažné kriminality, právě z pozice své moci,“ vysvětluje advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí a u soudu s Janem Cimickým zastupuje oběti.
Tyto kauzy totiž jasně dokázaly, že ten, kdo má vliv, dokonalý mediální obraz, slávu a veřejné uznání, má jednoduše spoustu možností, jak vás ovládat a donutit k něčemu, aniž by musel vyvinout jakékoli fyzické násilí. „Myslím, že během těch tří let (tak dlouho trval soud s Ferim, pozn. red.) se společnost, odborná veřejnost a i novinářstvo učilo důvěřovat obětem. To je zlom, který já považuji možná za nejdůležitější,“ řekla Seznam Zprávám novinářka Apolena Rychlíková.
Kauza Feri a Cimický je sice až strašidelná, ale mnohému českou společnost naučilaFoto: SeventyFour, Shutterstock.com
Oběti je potřeba chránit
Podle Hrdé ale obě kauzy konečně alespoň zčásti dokázaly, že oběti nejsou žádné slávychtivé dámy. „Ukázalo se, že znásilněné a poškozené ženy nejsou někým, kdo se chce proslavit, ale naopak to jsou ženy, které tají svou identitu,“ upřesňuje s tím, že v ČR se opravdu nikdo nikdy znásilněním neproslavil.
A proto je potřeba jim nejen věřit, přistupovat k nim citlivě, ale především je chránit a poskytovat jim pomoc včetně psychosociálních služeb.
Povzbuzení pro další oběti
Možná asi nejdůležitější vzkaz ale kauza Feri a Cimický vyslala k ženám, které si prošly něčím podobným, ale doposud nenašly odvahu trestné činy, jichž se na nich někdo dopustil, nahlásit. Oběti Feriho a Cimického jim jasně ukázaly, že domoci se spravedlnosti není nemožné.
Jak se v Česku soudí sexuálně motivované činy a je výše trestů udělovaných za tento druh trestných činů adekvátní? Za zneužívání nezletilých podmínka u soudu. Případ Aničky není ojedinělý
