Článek
Dánsko je odedávna šampionem všech žebříčků nejšťastnějších zemí světa, takže není divu, že dánský trend nenucené domácké útulnosti, hygge, vzal před pár lety útokem celý svět. Hygge byl způsob, jak „si to udělat hezký“, i když venku není hezky ani trochu. Stačí zapálit svíčky, uvařit čaj nebo kakao, vzít si tlusté vlněné ponožky a svetr s jelenem. Upéct perníčky, začít plést šálu nebo se pustit do něčeho jiného, co způsobí, že podzimní či zimní plískanice za okny je vlastně vcelku vítaná.
Jenže postupně, jak vycházelo víc a víc knih o hygge a v obchodech s bytovými doplňky se začaly objevovat celé hygge sekce plné velkých hrnků, dek s třásněmi a svíček s vůní praskajícího krbu, se hygge začalo stávat něčím jiným, totiž impulzem k nakupování. Sociální sítě zaplavily umně naaranžované a navzájem si otravně podobné fotografie interiérů v přírodních barvách s kostkovanými dekami a zátiší svíček a horkých nápojů. Po hygge pak přišly ještě další skandinávské trendy, které si užily svou chvilku slávy, jako lykke (hledání dobra ve světě) a lagom (švédský koncept přiměřenosti).
Teď frčí finský způsob, jak být šťastnější, zvaný kalsarikännit. Znamená popíjení alkoholu ve spodním prádle.
Když o tom tak přemýšlím, něco podobného se vlastně stalo s úplně každým trendem, jehož původní myšlenkou bylo opečovat úzkostnou duši moderního člověka, vyhořelým dříčům z korporátů a uštvaným matkám s „kariérou“ vrátit aspoň kus radosti ze života.
Začala s tím už před bezmála dvaceti lety Elizabeth Gilbert, která v knize Jíst, meditovat, milovat popsala, jak opustila svoje nevydařené manželství a vydala se ochutnávat pizzu a zmrzlinu do Itálie, meditovat v indickém ášramu a nabrnknout si sexy milence v Indonésii. Kniha a potom i film s Julií Roberts v hlavní roli rozpoutaly vlnu turistiky s cílem hledání sebe sama. Když jste měla tu smůlu, že jste si nemohla dopřát luxusní zájezd na zmíněná místa, mohla jste si koupit aspoň vyšívaný polštářek s názvem knihy nebo tematický modlitební náhrdelník ze zaručeně pravých polodrahokamů.
A pak jsme se všichni zamilovali do Japonky Marie Kondo, nebo přinejmenším jsme jí uvěřili, že její drakonický způsob úklidu udělá náš život šťastnějším. Ale i ona si nakonec otevřela e-shop, a přestože celý její koncept stál na vyhazování věcí, začala prodávat minivázičky, tácky a dečky.
Takže vlastně je možná fajn, že hygge letos na podzim už tolik nefrčí. Chcete-li si letos užít podzimní pohody, jděte třeba na houby. Anebo vyzkoušejte finský způsob, jak být šťastnější, zvaný kalsarikännit. Znamená popíjení alkoholu ve spodním prádle doma na gauči.
Protože jde o činnost, kterou se na instagramu nikdo moc nechlubí, nehrozí, že by se z toho v dohledné době stal marketingový trend.
