Skřivan, nebo sova? Jedni jsou chytřejší a druzí zdravější. Svoje vnitřní hodiny má každý v genech

Málokdo je čistokrevný skřivan či sova, většina lidí se pohybuje někde mezi těmito celkem jasně vymezenými chronotypy. Pokud ale míváte nejvíc energie poránu a večer už v devět usínáte na gauči, máte jasno. Patříte k té spíše šťastnější části lidstva, protože váš přirozený skřivánčí biorytmus víc odpovídá většinovým společenským zvyklostem. I proto sovy často vyhledávají taková zaměstnání, která jim umožňují nepravidelnou pracovní dobu anebo pozdější vstávání. Jinak trpí.

Změnit své vnitřní hodiny totiž není jen tak – a vlastně to jde jen velmi omezeně. „Opravdu se rozdělujeme na skřivany a sovy. Nastavení našich vnitřních hodin je dáno geneticky, tedy každý z nás jej zdědil po rodičích – a s tím nic nenaděláte,“ říká neurogenetik Louis Ptacek z Kalifornské univerzity v San Franciscu, který se na problematiku biorytmů specializuje. Je to pozoruhodné téma, tak se pojďme podívat na 5 nejzajímavějších faktů o lidských chronotypech.

Rodiče to znají velmi dobře – malí nezbedové se často budí nepříjemně brzy. V pubertě ale nastává zlom. Jak ukázal výzkum vědců z Mnichovské univerzity, který sledoval 200 000 účastníků, náctiletí opravdu potřebují spát ráno déle, a zaspávání do školy je tedy v tomto věku vlastně normální.

V průměru v 19 u dívek a v 21 letech u chlapců tato potřeba začíná klesat a vnitřní hodiny se začínají víc řídit výše zmíněným genetickým nastavením. K výraznější změně pak dochází ve stáří, kdy opět nastupuje dřívější ranní buzení. Nejspíš to má souvislost s nižší potřebou spánku v tomto období života.

Jste spíš sova a musíte ráno vstávat brzy do práce nebo třeba s dětmi? Pak můžete nasbírat za týden až pětihodinový tzv. sociální jet lag. Je to podobné, jako byste létali každý týden trasu New York – Londýn. Není tedy divu, že se pak v pátek cítíte pod psa. Nejde jen o nedostatek spánku, ale i to, že neustále bojujete se svým přirozeným nastavením a organismu to dlouhodobě nesvědčí.

Tento fakt, který potvrdilo již několik studií, si vědci vysvětlují mimo jiné tím, že skřivani obecně stráví díky svému nastavení víc času na denním světle, které je pro zdravou psychiku klíčové. Druhým významný faktem ale také je, že organismus sov trpí tím, že nemůže žít, jak by potřeboval, tedy například vstávat v deset dopoledne. Sovy jsou kvůli tomu v chronickém stresu, jsou úzkostnější a tím i náchylnější ke špatným náladám a depresím.

Studie provedená vědci z Londýnské univerzity nazvaná „Proč jsou sovy inteligentnější“ naznačuje, že lidé, kteří mají víc energie spíše večer, vynikají inteligencí a jsou také kreativnější. Zato skřivani bývají více puntičkářští, méně fantazírují a potřebují ve svém životě pevnější řád. Není tedy náhoda, že mezi sovami bývá hodně vědců a vynálezců. Ostatně starý vtip praví, že právě to je důvod, proč Edison vynalezl žárovku: ráno mu to zkrátka nemyslelo.

Samozřejmě to nelze zcela zobecňovat, ale pokud usínáte pravidelně už kolem osmé či deváté večer, váš společenský život tím pravděpodobně trpí. V takovém případě je asi jediným řešením snažit se, aby váš životní partner byl stejného ražení, protože jen tak se dokážete naladit na stejnou vlnu.

Na druhu stranu – skřivani inklinují k zdravějšímu životnímu stylu a také méně podléhají závislostem. Ano, i to může ovlivnit přirozené vnitřní nastavení lidského biorytmu, ostatně – poránu se mnoho večírků obvykle nepořádá.

Chcete rychle usínat a dobře spát? Pozor, co děláte po osmé hodině večer. Zhasněte a neřešte známky dětí