Článek
Jarní optimismus není automatický a hodně lidí se s končící zimou cítí spíše smutně, než aby jásali blahem. Což se snáší ještě hůř ve chvíli, kdy kolem sebe vidíte samé veselé tváře, nadšené z prvních jarních květů, teplejších dnů a stále světlejších večerů. A vám je mizerně už jen z toho, že jste propadli iluzi, že by vám mělo být dobře. Jenže není. A marně v sobě hledáte proč. Důvodů může být hned několik.
Kde se bere jarní splín?
Jeden z důvodů, proč mnozí lidé trpí na jarní blues, tedy jakési plačtivé stavy a pocity zmaru, má celkem jednoduché vysvětlení. Jak upozornil terapeut Anthony D. Smith pro magazín Psychology Today, pro udržení dobré nálady je podstatná dostatečná hladina vitaminu D, který je důležitý pro tvorbu serotoninu. Obecně mají lidé nedostatek vitaminu D a ke konci zimy se tento deficit ještě zvyšuje, což může být příčina jarních smutků. Když to zjednodušíme, tělo vyčerpané dlouhou zimou bez dostatku denního světla a slunečního záření zkrátka nemá dost energie se radovat.
Spánkový režim
Prodlužující se dny mají další neblahý efekt, mnozí lidé šidí spánek. Chodí spát později a ráno vstávají s denním světlem dříve. A to se rychle projeví. Během spánku tělo obnovuje buňky, regeneruje svaly a podporuje růst tkání. Chronický nedostatek spánku tyto procesy zpomaluje, což může vést k fyzickému vyčerpání, stresu a oslabení imunitního systému. Nedostatek kvalitního spánku má ale také přímý vliv na náladu a celkové rozpoložení. Podle jedné ze studií na toto téma existuje přímá souvislost mezi vyšší hladinou stresového hormonu kortizolu a zhoršenou náladou. Špatný spánkový režim tedy prokazatelně vede k nervozitě a sklonu k černým myšlenkám až úzkostem.
Málo spíte? Není divu, že se cítíte mizerně. Bez ohledu na pučící jaro za oknemFoto: Gladskikh Tatiana, Shutterstock.com
Deprese nebo špatná nálada?
„Každý má nárok cítit se někdy špatně nebo smutně, i když k tomu zrovna nemá žádný zásadní důvod. Může to být způsobeno únavou nebo třeba tím, že zrovna není na co se těšit,“ vysvětluje terapeutka Kristýna Šorfová z terapeutického centra Calmea. Mizerná nálada ale na rozdíl od skutečné deprese sama odezní. A pokud ne, je na místě uvažovat o léčbě či terapii.
Ztráta energie i zájmu o oblíbené aktivity, poruchy spánku i pozornosti a v neposlední řadě také smutek až určitá apatie. Čím více a častěji se tyto projevy objevují, tím pravděpodobněji jde už o příznaky depresivního onemocnění, které bývá v ČR ročně diagnostikováno u více než 10 tisíc pacientů. „Slovo deprese je dnes ve společnosti nadužívané, její pravá podoba se totiž od běžné špatné nálady v mnohém liší,“ upozorňuje psychoterapeutka Pavlína Rasochová z psychoterapeutické platformy Hedepy.
Více než 60 % nově diagnostikovaných pacientů s depresí jsou ženy, přičemž nejčastěji je tato nemoc zjištěna ve věkové skupině 55 až 64 let. „Stres a s ním spojené biochemické změny v mozku, tedy nedostatečná hladina serotoninu, dopaminu a noradrenalinu, jsou faktory přispívající ke vzniku depresivního onemocnění. Kromě traumat a náročných životních situací může být na vině i nedostatek spánku a odpočinku obecně,“ říká Rasochová.
