Článek
Pokud sledujete pečlivě předpovědi meteorologů na letošní zimu, tak jste mohli slyšet vše od krutých mrazů, které přivane vítr z pólu, až po skoro „jarní“ pohodičku jen s občasnými mrazíky. Je jasné, že prognózy se budou ještě měnit, ale existují metody, jak přece jen něco odhadnout, tedy alespoň to tvrdili naši předci, kteří místo televizních rosniček sledovali ty skutečné-příroda jim byla nejlepší nápovědou. Co tedy naznačují pranostiky a co lze vyčíst, když se podíváte kolem sebe?
Pranostiky předpovídající zimu
Jestli chcete předpovídat, jaká bude letošní zima, musíte se ohlédnout pár měsíců zpátky. Říkalo se, že svatý Jakub ukáže, jak tuhá bude zima – jak teplý je ten den, tak chladné budou Vánoce. Jakuba bylo 25. července a v ten den ukazoval teploměr 22 až 26 °C a polojasné nebe bez deště – což by vypadao na to, že kolem Vánoc bude mrznout.
Říká se také, že čím víc je bouřek v srpnu, tím tužší zima bude. No a jestli si pamatujete, tak déšť a bouřky byly v ten měsíc spíš lokální a ne příliš časté.
Pranostik ale existuje mnohem víc a ty méně používané už možná ani nezvládnete vysvětlit - nebo ano?
Sledujte krtky a počkejte na Martina
Začátek listopadu by měl být také nápovědou, jak se vyvine počasí v zimě. Podívejte se na zahrádky – pranostika totiž říká, že když krtek v listopadu ryje, tak budou na Vánoce létat komáři, tedy bude teplo. Naopak, pokud začátkem listopadu sněží, bude hodně sněhu po celou zimu.
Hodně sejde také na tom, jaké počasí bude na svatého Martina, tedy 11. listopadu – tady je pranostik tolik, že vydaly na samostatný článek.
Na Kateřinu, tedy 25. listopadu si také dejte pozor na to, jaké bude počasí – pokud v tento den mrzne, pak na Barboru (4. prosince) prší. Také se říká, že pokud Kateřina chodí po ledě, tak Štěpán (26. prosince) chodí po blátě, z čehož by se dalo usuzovat, že Vánoce bílé nebudou.
Mráz a sníh předpovídají i mravenci nebo houby
Předpovědi na zimu dělali naši předkové i podle toho, co kolem sebe viděli v přírodě. Takže co přesně se říkalo?
- Pokud mravenci vrší hromádky, bude tuhá zima. Letos to s nimi mravenci nijak nepřeháněli, takže i zima by měla být průměrná.
- Před hodně mrazivou zimou prý mívají zajíci hustší kožíšek, kočky začnou hodně jíst a tloustnout.
- Drží-li se vrány pohromadě a ptáci poblíž lidských obydlí, bude také tuhá zima.
- Jestliže roste v srpnu hodně hub, bude v zimě hodně sněhu – houby ale letos začaly růst později a srpen v tomto směru moc slavný nebyl, takže sněhu by nemělo být moc. Pozor na přemrzlé houby.
- Čím později opadá listí, tím bude tužší zima – pokud napadne sníh na ještě zelené listy, bude opravdu tuhá zima – naopak pokud až na ty spadané, tak bude mírná. Jak využít listí z ořešáku.
- Klasikou je i předpověď podle slupek, jeřabin nebo žaludů – čím víc jich je, tím tužší by měla být zima. Ale pozor, u cibule to platí jen v případě, že rostla na tuzemském poli! S úrodou žaludů, stejně jako ořechů a kaštanů, je to letos moc špatné, na jaře je spálil mráz. Takže se asi budete muset zase spolehnout na předpověď meteorologů.
Jaká bude zima podle meteorologů
Každou chvíli se objeví nová předpověď a aktuálně nabízejí meteorologové spíš než předpověď, tak předpokládaný vývoj na následující měsíc, ve kterém očekávají spíš méně srážek se zhruba průměrnými teplotami odpovídajícími tomuto období, které občas naruší výkyv, ať již směrem k teplejšímu, nebo naopak studenějšímu dni. Sníh by se měl objevit jen sporadicky a neudrží se. Své si v tom tedy najde každý…
Jaké byly loňské Vánoce a budou letos bílé?
Na konkrétní otázku, zda budou letos bílé Vánoce (za což se považuje i centimetr sněhu, který se udrží 24. a 25. prosince) dostanete jen stěží konkrétní odpověď – loni to nebylo jasné ani kolem 18. prosince.
Poslední zasněžené svátky byly v roce 2010 a 2001. Není divu, když třeba v loňském roce byla průměrná teplota vzduchu na našem území 4,7 °C. Nejtepleji bylo v Praze, Klementinu, a to 8,6 °C. Jde o údaje, které vydal Český hydrometeorologický ústav, který doplnil i sněhové statistiky: Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981 - na horách to bylo i 194 cm (Praděd Jeseníky), v Ostravě to bylo 31 cm, v Brně 20 cm a v Liberci 40 cm. Ale na stanici Praha, Karlov ležely pouze 4 cm. V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm.
V loňském roce ležel sníh kromě hor jen ve východní polovině našeho území, a to i v nížinách. Například v Ostravě a v Olomouci byly ráno 2 cm sněhu.
