Článek
Nad střídáním letního a zimního času se smráká. Evropská komise už několik let plánuje jeho zrušení, rozhodnutí však bylo odloženo na rok 2026 – státy se mimo jiné nedohodly, zda si nechají zimní, nebo letní čas.
Odborníci na lidské biorytmy jsou přitom jednoznačně pro to, aby se zůstalo u času zimního, protože je přirozenější. Zrušení střídání času se shodou okolností řeší i v USA, kde už Senát dokonce schválil, že letní čas bude stále, chybí už jen příslušné zákony. A i tam se ozývá silná kritika.
Proč je letní čas škodlivý
O střídání času se před časem mluvilo i na semináři v českém Senátu, kde se přednášející vědkyně jednomyslně vyjádřily pro to, aby se jako jednotný zavedl zimní čas. Jaké pro to mají důvody? Například proto, že v případě letního času by se v zimě rozednívalo až kolem deváté – a to zvyšuje riziko rozvoje civilizačních chorob.
Naznačuje to například zámořská studie, která ukazuje zvýšené riziko rakoviny jater u lidí, kteří žijí v oblastech USA, v nichž kvůli hranici časového pásma slunce vychází a zapadá později. A právě to by pro všechny nastalo při trvalém zavedení letního času.
Delší světlo večer láká, zdraví ale úplně neprospíváFoto: Alliance Images, Shutterstock.com
Nové poznatky o spánku
Proti trvalému přechodu na letní čas je rovněž třeba Evropská společnost pro cirkadiánní rytmy či Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Obě se kloní k zimnímu neboli standardnímu času. Odpovídá přirozenému cirkadiánnímu cyklu, na jaký je lidstvo zvyklé po desetitisíciletí.
Velkou zastánkyní zimního času je například fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, která se opakovaně nechala slyšet, že zimní čas je pro lidi mnohem zdravější. Kdyby po sjednocení času platil dosavadní letní čas, znamenalo by to, že by lidé měli v zimě velmi málo slunečního svitu. A to by pravděpodobně zvýšilo počet osob s psychickými problémy.
Stejně to hodnotí významná neuroložka Soňa Nevšímalová: „Letní čas je vlastně uměle vytvořený. Zimní čas nám jednak dovoluje, že nás v zimě dříve osvítí slunce, když vstáváme, a zase večer nám méně brání usnutí. Kdyby byl stále letní čas, tak by nás slunce osvětlovalo strašně, strašně dlouho. Takže vědci preferují zimní čas.“
Mimořádně citlivý mechanismus
Ukazuje se navíc, že i pravidelné střídání času, konkrétně hodinový jarní posun, zdraví škodí víc než jen tím, že jsou lidé pár dní nebo týdnů rozhození. O zrušení střídání času se mluví už nejméně dvacet let a zpočátku to vypadalo, že by se tak stalo jen proto, že změna času nepřináší nijak zásadní energetické úspory a bylo by to pohodlnější. Mezitím však zásadně pokročily výzkumy věnované spánku, které mimo jiné ukazují, jak citlivý je tento mechanismus na narušení zvenčí.
Jedna studie už v roce 2003 zjistila, že každodenní spánek kratší o hodinu po dobu dvou týdnů má na myšlení a motoriku stejný vliv, jako kdyby člověk vůbec nespal celé dva dny! Zkrácení spánku o 90 minut z doporučených sedmi až osmi hodin podle jiné studie změnilo DNA imunitních buněk a posílilo chronický zánět, což je známá příčina řady dlouhodobých onemocnění.
