Jak se zbavit lenosti, chuti na nezdravé jídlo a stresu? Stačí skutečně málo, dobře se vyspat

O spánku a všech jeho benefitech bylo napsáno i řečeno víc než dost. Přesto existují fakta, která je dobré stále připomínat, protože na ně často zapomínáme. Spaní totiž považujeme za samozřejmost - a to je velká chyba. Proč potřebu spánku nepodceňovat, zbytečně neponocovat a jaký vliv má spánek na psychickou pohodu?

Nekvalitní spánek se projeví hned po probuzení. „Pokud se nevyspíme, máme tendence se přes den méně hýbat, natož sportovat. Můžeme také cítit větší hlad a pozorovat zvýšenou chuť na nezdravé potraviny,“ popisuje mentor zdravého životního stylu Jakub Milý a dodává: „Snižuje se nám stresová odolnost, a tak máme tendence častěji ‚vybouchnout‘ na kolegy, děti nebo partnera. Kromě toho se snižuje schopnost se soustředit a častěji se přistihneme při scrollování na sociálních sítích místo smysluplné práce.“

Bylo zažitým pravidlem, že kdo nespí osm hodin denně, jako by nespal vůbec. To ale není dle Jakuba Milého, zakladatele gymu a mobilní aplikace jdidosebe.cz, pravda. „Osm hodin je průměr pro většinu populace. Jsou ale výjimky, kterým opravdu stačí pět nebo šest hodin a nikdy nebudou trpět negativními dopady nedostatku spánku. Těchto lidí je ale statisticky velmi málo. Stejně to může být i opačně. Jsou lidé, kteří potřebují i více jak 9 hodin spánku,“ tvrdí. Musíte poslouchat své tělo a potřeby.

To, jak se večer vyspíte, závisí už na tom, jak jste se ráno probudili. „Na kvalitním spánku závisí už to, že ráno nezůstáváte ležet v posteli příliš dlouho a vstanete chvilku po probuzení. Čerstvý vzduch a fyzická aktivita (nejen sportovní) zase pomáhá lépe usnout. Co naopak velmi škodí, je kofein a alkohol.“ Pak jsou tu pravidla pro samotný spánek. „Nejdůležitější je pravidelnost. Ulehnout a vstávat ve stejnou denní dobu i o víkendu. Nekoukat před spaním do mobilu a zejména na sociální sítě. Krátká videa typu reels, stories apod. značně nabuzují organismus. V místnosti, kde spíte, mějte chladněji, dobře vyvětráno, a pokud možno co největší tmu,“ radí odborník.

Obecně platí pravidlo, že čím těžší a větší jídlo v krátkém čase před spaním, tím hůře se vám bude usínat a spát. Není ale dobré jít spát úplně o hladu. „Myslím, že 2-4 hodiny před spánkem je ideální čas. Většinou doporučuji bílkoviny s rozumným množstvím tuků a zeleninou. Sacharidy raději v menším množství, protože větší množství může působit stimulačně. O alkoholu před spaním ani nemluvím, ale nic nejde ze dne na den. To nejhorší, co můžeme udělat, je si cokoliv vyčítat a stresovat se. Stresu už je tak v našich životech až příliš.“

Podle spánkových návyků se lidé dělí na tzv. skřivany a sovy. Podle toho v kolik hodin chodí spát a v kolik vstávají. Ani jedno z toho není špatné. „Jak skřivani, tak sovy mohou maximálně profitovat z jejich přirozeného spánkového nastavení za předpokladu, že dodržují pravidla spánkové hygieny,“ tvrdí Jakub Milý. Není ale možné chodit spát ve dvě hodiny po půlnoci a ráno vzbouzet děti v sedm do školy. Zadělávali byste si tím na zdravotní obtíže.

Může se stát, že jste najednou víc unavení nebo naopak vstáváte dřív než celá rodina. I to je ale přirozené, na spánkové zvyky má vliv mnoho faktorů. „Dost často za to může stres. Ale také jakékoliv krátkodobé přetížení organismu, probíhající infekce, zánět nebo menstruační cyklus. Případně také nepravidelnost a alkohol. Těch faktorů je více. Také s přibývajícím věkem se délka spánku může začít snižovat. Stejně tak jeho kvalita,“ uzavírá odborník.

Co se děje v jednotlivých fázích spánku?