Jak vypadaly obří spartakiády? Váže se k nim píseň Poupata, ale bohužel i spartakiádní vrah

Spartakiády byly svým rozsahem na světě jedinečné. První celostátní spartakiáda se konala na Strahovském stadionu v Praze v červnu 1955. „Tyto masové gymnastické přehlídky měly symbolizovat jednotu a sepětí lidu s komunistickou stranou. Ta do nich také investovala nemalé prostředky,“ říká historik Adam Havlík.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

„Spartakiády původně nevznikly v komunistickém Československu, ale konaly se již v období první republiky pod záštitou levicové části Dělnické tělovýchovné jednoty. Navazovaly též na tradici všesokolských sletů,“ vysvětluje Havlík. Na každé spartakiádě cvičily všechny věkové skupiny - matky s předškolními dětmi, mladší a starší žáci i žákyně, dorostenci a dorostenky, vojáci základní služby, muži i ženy.

Každá věková skupina měla na spartakiádě svou vlastní sestavu, která byla mnohdy poměrně náročná. Z oblastních kol byli porotou vybíráni cvičenci do krajských a ti, kteří zvládli sestavu nejlépe, se zúčastnili celostátního kola na pražském Strahově. „Hlavní část celostátních spartakiád trvala několik dní. Celkově se do těchto vystoupení v 70. a 80. letech zapojovaly miliony cvičenců a velmi vysoká byla též jejich návštěvnost,“ popisuje historik. Přestože byla tako akce chápána jako propagandistická, dostat se až na Strahov bylo pro cvičence prestižní záležitostí a životním zážitkem.

Na spartakiádu v roce 1960 například nacvičovalo více než 1 200 000 lidí. Také náklady na přípravu a pořádání této obří nejmasovější sportovní akce byly nemalé. V roce 1980 dosáhly výdaje celkem 637 milionů Kčs.

Zatímco za první republiky dělnická strana pořádala dělnické olympiády, odštěpenci organizovali federální tělocvičné dny. Krkolomný název podle soudruhů však nevystihoval patřičnou revoluční myšlenku, a tak začal funkcionář Jiří Chaloupecký intenzivně přemýšlet o novém názvu. Inspiraci našel ve Spartakovi, římském gladiátorovi, a vymyslel slovo spartakiáda. Název rychle zdomácněl, a dokonce se stal i symbolem proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce).

Legendární spartakiádou se stala ta roku 1985. Jednak proto, že ji proslavila píseň Michala Davida Poupata, která doprovázela sestavu starších žákyň, ale také protože byla poslední. Smutnou proslulost jí pak zajistil sériový vrah Jiří Straka, který v Praze přepadal a vraždil mladé ženy, a dopaden byl právě před začátkem této akce. Vysloužil si tak přezdívku spartakiádní vrah.

Spartakiády se konaly od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých pět let, kromě roku 1970, a to v důsledku událostí z roku 1968. Další se plánovala na rok 1990, ale po sametové revoluci už k ní nedošlo.