Ženy chtěly orgasmus vždy, dilda měly už před tisíci lety. Jak to bylo s vibrátory? Léčba hysterie je mýtus

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejstarší dochovanou sexuální pomůckou je nejspíš archeologický nález z roku 2005, kdy výzkumníci z univerzity v Tübingenu při průzkumu jeskyně Hohle Fels v pohoří Švábské Jury kousek od města Ulm našli dildo staré zhruba 28 000 let. Zmínky o sexuálních hračkách najdeme i ve Starém zákoně, konkrétně v knize Ezechiel, v šestnácté kapitole a sedmnáctém verši, v němž je napomínán jeruzalémský lid: „Vzala jsi překrásné předměty z mého zlata a stříbra, které jsem ti dal, udělala sis obrazy mužského pohlaví a smilnila jsi s nimi.“ Jaká je tedy historie dild a později vibrátorů?

O tom, že už v dávné historii, rozhodně v době antického Říma a starověkého Řecka, byla dilda vcelku běžnou záležitostí, není pochyb. V tomto období bylo totiž už jen vyobrazování penisu (nejčastěji ve stavu erekce) běžnou součástí umění (obrazů, sošek…). Věřilo se, že je falus symbolem síly, dokáže odvrátit zlo a je zdrojem plodnosti (nejen té ženské, ale i v souvislosti s úrodou).

Z toho důvodu byly leckteré starověké domácnosti vybaveny takovými dekoracemi, ale nejspíš už tehdy lidstvo vědělo, že toho umí víc než jen „zdobit“. Důkaz? Třeba komedie řeckého dramatika Aristofana nazvaná Lysistrata, jejímiž hlavními hrdinkami jsou ženy, které se rozhodnou ukončit válku po svém – sexuální stávkou. Odepírají tak svým mužům milostné hrátky s tím, že je do svého klína pustí, až vyjednají mír. Ale co jejich vlastní potřeby a touhy? Hrdinka Lysistrata svým kolegyním radí, aby svoje potřeby ukojily právě s pomocí toho, co jistě každá z nich má doma…

Samozřejmě nejjasnějším důkazem je vždy to, co můžete vidět na vlastní oči. A archeologové díky bohu neobjevují jen keramiku, zbraně či zbytky dávných obydlí, ale i něco o dost víc vzrušujícího.

Například již zmiňovaný nález dilda z prachovce (sedimentární hornina), který byl sice rozdroben na 14 kousků, ale po jejich složení nebylo pochyb, že jde o 20 cm dlouhou a 3 cm širokou sexuální hračku starou 28 tisíc let. Pak je tu i nález z roku 1992, kdy byl ve Velké Británii v římské pevnosti na Hadriánově valu nalezen 2000 let starý, dřevěný, 16 cm dlouhý předmět připomínající mužský penis. Pravda, původně měli vědci za to, že jde o pomůcku na zašívání látek, ale později se přiklonili spíš k variantě, že jde skutečně o dildo. Na svém užším konci byl totiž výrazně hladší než na tom širším, což naznačuje, že právě užší konec byl mnohem víc používaný…

Podobně „podezřelých“ předmětů, které byly s pravděpodobností používány k sebeuspokojování, našli archeologové po celém světě víc – třeba ve švédském městě Motala, v Pákistánu či Turecku. Vždy šlo o nálezy tisíce let staré, nejčastěji pak ze dřeva, kamene, kůže, ale třeba i velbloudího trusu, často potažené třeba pryskyřicí.

Pomocí obchodníků se dilda všeho druhu v podstatě jednoduše rozšířila. A i když se o nich taktně mlčelo (protože s příchodem křesťanství byla sexualita, obzvláště pak ta ženská, tabu), zdá se, že je lidstvo spokojeně a rádo používalo.

Rčení „pokrok nezastavíš“ platí i pro oblast sexuálních hraček. V 19. století, v době industrializace, nastala obrovská modernizace sexuálních pomůcek. V roce 1869 přišel doktor George Taylor s přístrojem poháněným parou, který nazval Manipulator, a v roce 1883 si nechal psychiatr Joseph Mortimer Granville pod názvem Granvillovo kladivo patentovat první elektrický vibrátor. Od toho už byl jen krůček k různým inovacím a vychytávkám, a tak brzy spatřily světlo světa vibrátory na baterky, ale i na ruční pohon. Ten první Pulsocon trochu připomínal ruční šlehač a sestrojil ho v roce 1890 doktor Gerald Macaura.

>>> Vynálezy, které ženám změnily život. A pračka to není!

Asi je vám jasné, že minimálně zpočátku bylo tyhle moderní vychytávky možné použít jen v lékařských ordinacích. A nejspíš jste už slyšeli i o tom, že je lékaři využívali při léčbě ženské hysterie (za tu se tehdy počítalo v podstatě cokoli od častých bolestí hlavy až po psychické zhroucení), ale vypadá to, že jde spíš o nepodložený mýtus.

Poprvé se tato informace objevila v knize z roku 1999 The Technology of Orgasm: „Hysteria“, the Vibrator, and Women's Sexual Satisfaction (Technologie orgasmu: Hysterie, vibrátor a ženské sexuální uspokojení) autorky Rachel P. Maines. Ta přišla se sdělením, že lékaři už byli unavení z „vyrábění“ orgasmů svým hysterickým pacientkám, a proto vynalezli přístroje, které jim stimulaci klitorisů usnadní. Například podle studie Hallie Lieberman a Erica Schatzberga nazvané A Failure of Academic Quality Control: The Technology of Orgasm (Selhání akademické kontroly kvality: Technologie orgasmu) to bylo trochu jinak. „Podle toho, co vím o historii sexuality, zní mi dost nepravděpodobně, že by lékaři tohle dělali,“ říká Lieberman, historička sexu, s tím, že při práci na studii nenašli nic, co by to potvrzovalo. „Prozkoumali jsme každý zdroj, který autorka knihy Rachel P. Maines cituje na podporu svého tvrzení. Žádný z těchto zdrojů to ve skutečnosti ale nepotvrzuje,“ píše ve studii Lieberman. Podle ní neexistuje jediný důkaz, že by byly vibrátory běžnou a zcela rutinní léčbou hysterie.

Tyto přístroje totiž nikdy nebyly prezentovány jako pomůcky sloužící k sexuálnímu uspokojování. Šlo o masážní přístroje, které měly ulevit od bolesti zad a svalů, zatuhlosti, měly pomoci s bolestí hlavy, a dokonce i bojovat proti vráskám. Určeny byly mužům i ženám. Na všech oficiálních letácích jimi tak lékaři pacientkám masírují například krční páteř, případně si jimi ženy samy masírují tvář, čímž bojují se známkami stárnutí. Že určitě spoustu dam (a nejspíš i pánů) napadlo, že by tyto masážní přístroje mohly umět i jiné věci? To je samozřejmě věc jiná…

Zdroj: The Archeologist.org, The Convesration.com, BBC, Biblenet.cz

Sebeuspokojování je běžná součást života do jakživa. Přesto se někteří stále ptají: Je masturbace hřích? Jednou provždy ne! A kdo tvrdí, že ano, dělá to také