Jak se dožít stovky? Životní návyky, které prokazatelně prodlužují život

Autor mnoha bestsellerů o životním stylu Dan Buettner se před časem vydal na pouť světem, při které zkoumal tajemství dlouhověkosti. Zavítal do různých koutů planety, jež jsou proslulé nadprůměrným počtem stoletých lidí. Snažil se zjistit, jaká tajemství se za tím skrývají.

Dokument Jak se dožít stovky je k vidění na Netflixu. Kromě jiného z něj vyplývá, že mnohdy by stačilo udělat jen drobné změny, které ale mohou mít dalekosáhlý dopad. Díky nim můžete žít mnohem déle a hlavně lépe. Které jsou ty nejpodstatnější? Většina z nich jsou úplně jednoduché věci, jež můžete začít dělat hned a jsou zadarmo.

Nejčastěji odborníci na zdravý životní styl doporučují zařadit do svého programu alespoň 20 minut denně věnovaných fyzické aktivitě, ideálně aerobní. Jak ale Dan Buettner při svých cestách zjistil, naprosto dostatečný je i přirozený pohyb – chůze, práce na zahradě nebo třeba v kuchyni. A také eliminace moderních vymožeností, jako jsou výtahy, auta, tramvaje… Takže pokud chcete zůstat co nejdéle aktivní, nemusíte chodit třikrát týdně do fitka nebo se potit na kurtu, jednoduše se přirozeně hýbejte. Každý den co nejvíc choďte, hlavně na čerstvém vzduchu, omezte dlouhé sezení, vybíhejte schody a sedejte co nejméně za volant.

Od horských vysočin na Sardinii přes poloostrov Nicoya v Kostarice až po japonskou prefekturu Okinawa je to vlastně stejné. Buettner si při objevování tajemství stoletých potvrdil, že základ všeho je najít ve svém životě smysl. „Okinawané tomu říkají Ikigai a Nicoyané Plan de vida; v obou případech to znamená v přibližném překladu důvod, proč se ráno probouzím. To je to, co nás drží při životě.“ Každý z nás potřebuje pověstnou červenou nit toho svého, která mu dává smysl. Ať už je to rodina, práce nebo třeba zahrádka, jíž se s láskou věnujete.

Lékaři už dávno nepochybují o tom, že dlouhodobý stres urychluje stárnutí. Tam, kde lidé žijí opravdu dlouho, si dokáží život zpříjemnit a ulehčit meditací, odpočinkem, modlitbou nebo úplně jednoduše ve společnosti druhých. Každá drobná radost je cenná a čím víc jich během dne zažijeme, tím méně stresu prožíváme. Velmi důležité je také stále se na něco těšit. Stačí úplné drobnosti, hlavní je, že to člověka udržuje v optimistické náladě.

Střídmost je dalším dílkem do skládačky při hledání klíče k dlouhověkosti. Zdravá strava je samozřejmě důležitá, ale zdá se, že možná ještě podstatnější je jíst skromně. Alespoň téměř ve všech regionech, kde najdete nejvíc stoletých, to lidé dodržují. Většinou proto, že je to pro ně úplně přirozené. Nejčastěji jedí potraviny ze svého okolí, sezonní, a stačí jim, když jen zaženou hlad. Říká se tomu pravidlo 80 % nebo chcete-li naše staré známé „jez do polosyta“. A téměř nikde nejedí století pozdě večer nebo v noci.

Jíst méně masa prospěje nejen celé planetě, ale i nám samotným. A podle Buettnerových zjištění se ve všech místech, kde lidé žijí i hodně přes stovku, objevil jeden společný trend. Lidé tu jedí minimum masa a jejich jídelníček je převážně rostlinný. Nejčastěji si dopřáli jen přibližně 60 g masa jednou týdně a hlavním zdrojem bílkovin pro ně byly převážně luštěniny.

Tým, který dokument o dlouhověkých regionech točil, vyzpovídal 263 stoletých lidí a zjistil, že téměř všichni (kromě pěti) patřili k nějaké komunitě. Předpokládá se, že pospolitost snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění, depresí i stresu. Stejně důležitá je orientace na rodinu. Podle závěrů, ke kterým Buettner dospěl, hluboká pouta, která se svými blízkými vytváříme, posilují psychické i fyzické zdraví. A tam, kde žije i více generací pospolu, se lidé dožívají i vyššího věku.

Kteří slavní se dožili stovky?