Trauma jménem plavky. Tři tipy, jak překonat pocit, že na pláži jste téměř nazí a všichni všechno vidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Co se ti vybaví při slově dovolená? Mně liposukce.“ Hláška ze známého filmu Účastníci zájezdu skvěle vystihuje, jak to mnoho lidí (ano, i mužů) s představou přicházející plavkové sezony má. V plavkách jdeme doslova s kůží na trh a to pro značnou část populace není vůbec komfortní situace.

Ptáte se někdy sami sebe, co nejčastěji stojí za tím, že se necháváte do velké míry formovat okolím a bojíte se projevit či ukázat takoví, jací opravdu jste? Podle Moniky Struhárové z psychoterapeutické platformy Hedepy bývají obvyklým spouštěčem těchto pocitů především zkušenosti z dětství. Například nezpracované, emočně náročné situace, v nichž vás rodiče nedokázali podpořit, či nejrůznější necitlivé poznámky, se kterými jste se museli vyrovnávat.

„Díky tomu jste si vytvořili obranné mechanismy, které vám slouží dodnes. Naučili jste se popírat, vytěsňovat, předstírat, odpojovat se od vlastních pocitů a naopak přebírat zodpovědnost za pocity ostatních,“ upozorňuje terapeutka. Výsledkem pak je, že vám na názoru druhých záleží víc, než by se slušelo.

Podobně to vidí i psycholožka Alexis Conason, autorka knihy The Diet-Free Revolution (Revoluce bez diety, vyšlo pouze anglicky). Pro magazín Self shrnula, co by každý, kdo se obává ukázat své tělo světu, měl vzít v potaz. A nutno říct, že jde o dost zajímavý pohled na věc.

Udržovat si normální váhu, přiměřeně se hýbat a dobře jíst je samozřejmě správné. Pak je tu ale miliardový dietní průmysl, který – aby prodával – musí lidem vnutit představu, že s jejich tělem není něco v pořádku a že se o sebe dostatečně nestarají, a nabízí jim proto zaručené produkty či služby. „Pak není divu, že když se blíží léto, všichni začneme pociťovat obrovský tlak, abychom se ‚připravili na bikiny‘,“ upozorňuje Alexis Conason. Tahle „hubnoucí masáž“ přichází podle psycholožky z mnoha různých zdrojů: ve formě příspěvků na sociálních sítích, jako nabídka z vaší posilovny anebo třeba v podcastu, kde se shazování probírá ze všech stran. A je dobré si uvědomit, že lidé tyto informace často vnímají podprahově, aniž by o nich víc přemýšleli.

Sociální sítě mají velký vliv také na to, jak vidíte okolní svět i sami sebe. „Stvořily naprosto nedostižný ideál krásy a neustále nám podsouvají, že se mu musíme přizpůsobit, abychom byli šťastní a zdraví a žili plnohodnotný život,“ myslí si Alexis Conason. Co s tím? Podle ní je nejlepší přehodnotit, koho na sítích sledujete a kým se inspirujete. „A velmi doporučuji obklopit se ve skutečném světě lidmi všech různých tvarů a velikostí, trávit čas s rodinou či přáteli a žít svůj život bez řečí o dietách a bez nenávisti k vlastnímu tělu,“ dodává zkušená terapeutka.

„Žijeme v kultuře, která nás učí vidět sami sebe jako stále nedokončenou práci a vnímat každou nedokonalost jako problém, který je třeba vyřešit,“ říká odbornice. A nabádá zaměřit se raději na vše, co se vám na vás líbí, být k sobě vlídnější a ubrat na kritice. Pokud nevíte, jak na to, stačí, když si zkusíte sepsat tři věci, které na sobě oceňujete. „Může to být úsměv, který je podobný vaší mamince, zdravé nohy, díky nimž můžete každý den běhat či chodit na dlouhé procházky, nebo začít obyčejně žasnout nad tím, jak vaše tělo správně dýchá a udržuje vás naživu…,“ radí Alexis Conason. Na zdánlivé nedostatky svého těla pak budete hledět mnohem smířlivěji a budete se cítit šťastnější.

Proč začít s jógou? Zpevnění svalů je jen bonus, důležitější je její vliv na psychiku