Hrozí fotbalistům rakovina z umělého trávníku? Odborníci připouštějí riziko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stále víc fotbalových stadionů, ale i školních hřišť a tréninkových či multifunkčních sportovních ploch vyměnilo přírodní trávník za umělý. Údržba toho přírodního je náročnější hlavně při intenzivním provozu a nepříznivém počasí. Aktuálně se ale začalo mluvit o riziku, které může umělý trávník znamenat, a to je uvolňování karcinogenů. Nakolik jsou tyto informace pravdivé a jak se na věc dívají odborníci? Rizika škodlivosti umělých povrchů sportovišť řeší Státní zdravotní ústav a další odborné skupiny, například Sdružení českých spotřebitelů, Ministerstvo průmyslu a obchodu a další.

„V žádném případě nelze paušalizovat, netýká se to všech hřišť a sportovišť s umělým povrchem. Záleží na použitých materiálech. Problém každopádně považujeme za závažný, a proto na možná rizika upozorňujeme všechny dozorové a kontrolní orgány, do jejichž působnosti tato problematika spadá,“ vysvětluje ředitelka SZÚ doktorka Barbora Macková.

Největší problém je, že součástí umělých povrchů jsou i pryže získané recyklací použitých pneumatik a dalších materiálů, které mohou škodlivé látky obsahovat. Těmito materiály se položený trávník zasypává, aby se zatížil. „Jde o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které patří do skupiny karcinogenních látek, tedy látek, které způsobují rakovinu,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro odpady a půdu doktorka Magdalena Zimová. Kromě nich se z umělých povrchů mohou uvolňovat i ftaláty, těžké kovy, benzen, bisfenoly, polyfluorované a perfluorované látky a další.

„Riziko se zvyšuje, pokud je člověk vystaven účinku těchto látek opakovaně a dlouhodobě, ale záleží i na ročním období. V létě, kdy na povrchy praží slunce, nebo pokud jsou položeny například na podlahové topení v uzavřených prostorech, se z některých uvolňuje silný zápach. Právě ten bývá indikátorem možné zdravotní závadnosti,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře inženýrka Jitka Sosnovcová.

Právě děti jsou na tyto látky citlivější a riziko je u nich vyšší, ale PAU jsou nebezpečné pro každého, bez ohledu na věk. Existují na to mnohé studie, ale je nutné přiznat, že existují i takové, které to nepotvrdily…

„Je nesmírně důležité, aby města, obce, školy či další subjekty, které vybavují dětská hřiště a sportoviště umělými povrchy, důsledně vyžadovaly od dodavatelů certifikáty zdravotní nezávadnosti umělého povrchu z hlediska uvolňování chemických látek,“ upozorňuje Magdalena Zimová.

A jak je to s gumami, které jsou používány jako podklad pod fotbalový trávník? „Černá guma z recyklovaných pneumatik se v Česku používá v převážné části jen u velkých fotbalových hřišť postavených před rokem 2021. Od roku 2021 výkonný výbor Fotbalové Asociace ČR schválil použití recyklovaného EPDM (materiál z těsnění praček, aut apod., má různé barvy, neohřívá se jako SBR - černá guma). Většina hřišť u nás je multifunkčních. Hraje se na nich tenis, fotbal, házená, basketbal… Tato hřiště jsou plněná pouze pískem, tedy přírodním materiálem,“ říká inženýr Jan Bělina, obchodní ředitel firmy Juta a. s., která je výrobcem českých umělých trávníků a zabývá se i jejich testováním.

I černá guma použitá před rokem 2021 by ale měla splňovat veškeré limity pro použití na fotbalových hřištích. „Je spíše věcí správců jednotlivých stadionů, zda správně dodržují údržbu a novou, tedy neopotřebovanou gumu průběžně doplňují. V západní Evropě se již několik let používají místo gumových granulátů přírodní, tedy organické materiály jako korek, olivové pecky nebo kokosová vlákna. Zároveň se pracuje na vývoji zcela bezzásypových trávníků,“ vysvětluje Jan Bělina.

V souvislosti s diskuzemi o škodlivosti umělých trávníků se mluví i o zákazu od září 2031, ale ten se týká pouze onoho gumového granulátu, a to jeho nákupu a prodeje, nikoli použití, takže i pak lze použít případné zásoby. A navíc – je třeba říct, že důvodem tohoto zákazu nebyly zdravotní důvody, ale snaha redukovat mikroplasty, které se z něho při zátěži uvolňují. Nejde tedy o zákaz umělých trávníků jako takových.