Článek
Děj nového filmu Úsvit zavede diváky do roku 1937. Těhotná lékařka Helena (hraje ji Eliška Křenková) přijíždí s manželem (Miloslav König), ředitelem továrny, do podhůří slovenských Tater, kde má po vzoru baťovského Zlína vzniknout nové město Svit. Plány výstavby ale naruší znepokojivý nález mrtvolky novorozence, která vykazuje znaky obou pohlaví. Helena se i s ohledem na bezpečí svého dítěte rozhodne zjistit, co se stalo. A naráží na četné překážky – včetně vlastních předsudků…
Skutečný příběh
Drama Úsvit je druhý celovečerní film režiséra Matěje Chlupáčka. Inspiraci k neobvyklému námětu našli filmaři ve více než 100 let staré učebnici soudního lékařství, kde lékař František Hájek popisuje skutečné příběhy intersex osob (starší název je hermafrodit), tedy lidí s mužskými i ženskými pohlavními znaky. Mezi nimi je třeba i příběh mladého truhláře, kterého našli oběšeného v dílně. Při ohledání jeho těla bylo zjištěno, že se jedná zároveň i o ženu…
„Knihu jsem našel před lety v antikvariátu,“ říká scenárista filmu Miro Šifra. „A s překvapením jsem zjistil, že se za první republiky intersex lidé brali jako biologický fakt a mnozí se na veřejnosti nestyděli za to, kým jsou. Mnoho jich bylo mezi chudými lidmi na vesnicích i mezi úspěšnými sportovci či umělci,“ osvětluje vznik zápletky.
Intersex lidé žijí mezi námi
Podle vědecké studie publikované v American Journal of Human Biology vykazují hermafroditní znaky až dvě procenta novorozenců. A to je – jen pro zajímavost – velmi podobné číslo, jako je v populaci přirozeně zrzavých lidí! Podle tohoto zdroje se počet jedinců, kteří podstupují korektivní genitální operace, pravděpodobně pohybuje mezi 1 a 2 na 1 000 živě narozených dětí, tedy 0,1–0,2 %.
Podobná čísla vykazují i údaje zveřejněné OSN v roce 2020, konkrétně 0,05 až 1,7 % narozených dětí, jejichž pohlavní znaky plně neodpovídají typicky ženským nebo mužským. Tyto odlišnosti ale nemusejí být jen fyzické, tedy zjevné na pohled, ale také ryze hormonální, takže se mohou projevit třeba až v pubertě.
Muž, nebo žena? Musíte se rozhodnout!
„Intersex komunita je dosud velmi utajená. Vůbec se o ní nemluví, v Česku dokonce neexistují ani oficiální statistiky,“ zmínil Miro Šifra pro Českou televizi, v čem téma filmu přesahuje do současnosti. Příslušná legislativa ve většině států chybí, takže dotyčným osobám nezbývá než se přiklonit k jednomu pohlaví, což může velmi těžce působit na jejich psychiku a celkové uplatnění v životě.
Nejviditelnější je to u sportovců. V posledních letech vzbudil velkou pozornost příběh jihoafrické atletky Caster Semenya. Podle zpráv, které pronikly do médií, se narodila s varlaty (v břišní dutině) místo vaječníků a kvůli až třikrát vyšší hladině testosteronu, než je u žen běžné, je celý život podezírána, že je vlastně muž, a má tak před soupeřkami nespornou výhodu. Ona se ale cítí jako žena a také si tak přeje vystupovat. Otázka je to velmi citlivá a je smutná pravda, že ani za 15 let diskusí a soudních sporů nenašly příslušné instituce uspokojivou odpověď, jak v těchto kauzách postupovat.
Československá rekordmanka, americký generál…
Intersex lidé byli, jsou a budou. Jejich příběhy vzbuzují mimořádnou pozornost a mnohdy i bouřlivé a kontroverzní reakce.
- Československá atletka Zdena Koubková sbírala v polovině 30. let medaile mezi ženami. Díky chlapecké stavbě těla, mužské vytrvalosti a síle soupeřky snadno porážela. Dvakrát překonala světový rekord v běhu na 800 metrů. V roce 1936 podstoupila chirurgický zákrok, stala se Zdeňkem Koubkem a všechny její rekordy byly vymazány.
- Když američtí vědci zkoumali ostatky slavného hrdiny boje za nezávislost Spojených států, došli k tomu, že generál Casimir Pulaski, považovaný za otce americké kavalerie, byl žena, trans muž nebo intersex, protože jeho kostra vykazovala jednoznačné ženské znaky.
Nevyhovuje vám současný zvýšený zájem o zvláštnosti sexuality? Můžete se na téma nového snímku podívat i jinak, šířeji, jako to dělá představitel hlavní mužské role Miloslav König: Hermafrodit ve filmu Úsvit je metaforou. Přináší do života jiný pohled na svět