Ty máš svaly, já mám čáry. Proč budu volit ženu (jakoukoliv)?

Muži v dějinách? Zdá se, že když jednou za čas neutopí svět v krvi, nejsou ve své kůži. A ještě si myslí, že to dělají lépe. Lépe než kdo? To se neví. Nikdo jiný totiž ještě nevládl tak soustavně a tak dlouho jako oni, takže není s čím srovnávat. A právě proto existují názory, že kdyby státy řídily ženy, byl by svět klidnější a bezpečnější místo.

Zní to lákavě, ale jsou to jen spekulace. Protože muži, které znám osobně, jsou milí, jsou prima a je s nimi legrace. A nezdá se, že by se chystali chřestit zbraněmi – maximálně tak řetězy od bicyklu. Možná by proto bylo pro pány nejlepší, kdyby přenechali řízení světa na pár století dámám. Třeba by se nakonec ukázalo, že nejsou až tak drsní, jak si o sobě potřebují myslet, a ženy by jim samy napravily reputaci.

Jaké jsou ženy doopravdy, se nedozvíme, dokud jim nedáme stejné příležitosti jako mužům. Zatím se o nich říkávají všelijaké „lichůtky“, které paradoxně představují ty nejlepší argumenty, proč do nejvyšší politiky volit právě ženy.

Každý ví, co je to větší polovina. Není to už žádná polovina, ale v tom je právě ten vtip a všichni vědí, co se tím myslí: no prostě ta větší polovina. A to žena samozřejmě nebývá, nebo se o to alespoň celý život usilovně snaží. Ovšem stejná na první pohled také není, to vidí každý. A protože jsou muži chytří, rozhodli, že je žena lepší polovička. A oni tím pádem mohou být ti horší, což je pohodlnější… Otázka tedy zní: Proč volit to horší, když máme k dispozici to lepší?

I toto sousloví naznačuje, co ženy jsou a muži naopak nejsou. Co je pohlaví, víme. A co něžný? Podle SSJČ je to „vynikající zvláštní jemností, jemným půvabem…; útlý, křehký, drobný; jemný v citových projevech…“ Horší polovička taková být nemůže – už by nebyla horší, ale lepší, a který muž chce být ta lepší polovička? Pak by se z něj možná stalo i něžné pohlaví… A Wikislovník se vyjadřuje jasně: slova opačného významu k výrazu něžně jsou drsně, krutě, hrubě, necitlivě. Kdo chce krutého prezidenta? Zákon o státním rozpočtu netřeba podepisovat drsně, mohl by se protrhnout papír, stačí na to útlá ručka. I válka se dá vyhlásit s jemným půvabem – a to přece dámy už dávno umějí. Tak žádný strach!

Ženy jsou slabé, a to nejen v nošení těžkých břemen, ale podle tradice také v matematice či chirurgii, a i u sporáku je hravě předčí šéfkuchaři. V odporu k emancipaci mnozí muži často posílají ženy do dolů a kopat výkopy. Proč? Aby jim ukázali, že oni mají navrch, neboť jsou silnější pohlaví. A mají pravdu! Proto nemá cenu na prezidenta plýtvat mužem. Svolat zasedání Poslanecké sněmovny je něco jako zaskočit na třídní schůzky, to svede i slabší pohlaví. A to silnější může zatím dělat pořádné věci: přenášet těžká břemena, rubat uhlí a přinejhorším i něco uvařit.

V některých kruzích se traduje, že ženy nevědí, co mluví, zato mluví dost. A právě pro takové škarohlídy může být poselství výroku, že když ženy říkají ne, myslí ano, celkem překvapující: vyplývá z něj totiž, že ženy nejen mluví, ale také myslí. A to je dobrá zpráva pro celou společnost! Zatímco totiž muži tradičně myslí jen na to jedno (pivo), ženy myslí na to druhé, na to třetí… Zkrátka: až bude prezidentkou žena, budeme na tom mnohem lépe, protože ženy myslí na všechno ostatní.

I toto se o ženách rádo říkává… Ale i kdyby na tom někteří trvali, není to pro výkon vysoké politické funkce vůbec žádný hendikep. Naopak! Nebavíme se tady totiž o takové banalitě, jako je volant. Až budou ženy u vesla, tak přece převezmou do rukou kormidlo událostí! Muži zůstanou za svými volanty a řídítky, kam bezesporu patří a nikdo jim to nebere, a oceány dějin budou brázdit Velké kormidelnice. A všechno zůstane v nejlepším pořádku, přesně jak to má být.

A proto budu volit už jen ženy. Až budou řídit svět, mužům se uleví. Získají víc času na důležité věci, budou se moci věnovat svým bicyklům i motocyklům, fotoaparátům, automobilům a obrázkovým časopisům, budou si moci přerovnávat kufříky s nářadím a přitom si šťastně užívat, že už osud světa neleží jenom na jejich bedrech.