Článek
Ruku nahoru, kdo nikdy neslyšel píseň All I want for Christmas is You zpěvačky Mariah Carey? Pokud patříte mezi ty šťastlivce, gratuluji. Všem ostatním, kterým podbízivé tóny tohoto kýčovitého songu zní v hlavě od půlky listopadu do konce roku, bych ráda vyjádřila podporu, jsem v tom s vámi!
Proč by ale měl jeden song z jedné ženy udělat Královnu Vánoc? Dobře, že patentní úřad v Americe zasáhl. Titul Královna Vánoc si totiž zaslouží někdo jiný. Podle mě třeba…
Žena samoživitelka, která už od jara dává stranou doslova každou korunu, bere si brigády, kde padá na hubu, a to jen proto, aby svým potomkům mohla na Štědrý den usmažit rybu, k ní bramborový salát, a po večeři si sednout ke stromečku, pod kterým bude alespoň pár dárků. Pro děti, pro ni ne, protože vše, co má, dá jim.
Žena, co s louskáčkem na ořechy v ruce pozoruje svého muže spícího na gauči, který svatosvatě slíbil, že z vánočního večírku přijde v takovém stavu, aby byl ráno schopen připravit jí oříšky na cukroví. A až se probudí, místo výčitek mu naloží silný vývar, protože je přece advent, a o adventu by se lidé neměli hádat. A navíc, na zvuku praskající skořápky ořechu je vlastně něco až děsivě uklidňujícího…
Žena, která každý rok na otázku „Co koupíme vašim?“ poslouchá odpověď „Nevím“, a přesto dokáže jedno neurčité slovíčko přetransformovat do hmotných (či tekutých) statků. Ty pak osobně zabalí a zase si slíbí, že příští rok se na manželovu rodinu při shánění dárků už opravdu vykašle. Jenže nakonec je kouzlo Vánoc vždy silnější, a tak si to celé za rok zase zopakuje.
Žena, která svým dětem dokáže trpělivě a láskyplně vysvětlovat, proč jim Ježíšek nepřinese kotě ani živou želvu. A když už se vypořádá se všemi otázkami typu „A proč“ a „Vždyť ji Tonda má a je to úplně v pohodě“, pořád bude myslet na ty zklamané smutné oči, kterými se dívají jen vaše vlastní děti.
Žena, která se nehroutí z toho, že nemá napečeno deset druhů cukroví. Které je úplně jedno, že okna neumyla od loňských Vánoc. Která se nestydí za to, že na rodinnou oslavu nebude vařit, ale jídlo objedná z restaurace a nebude se stresovat z toho, že nekoupila hory dárků, protože o tom to přece není.
V neposlední řadě je to Žena, která se rozhodla Vánoce neslavit, protože ji z jakéhokoli důvodu stresují. Tím totiž nakonec udělá nejlépe nejen pro sebe, ale i pro své okolí, aby si zachovala duševní zdraví, které je, zdá se, poslední dobou tak nedostatkové zboží.
Ale pokud bych měla opravdu korunovat jen jednu jedinou královnu Vánoc, tak to bude jasně Libuše Šafránková. Holka, co přestála nespravedlnost světa a každý rok nám tuhle naději znova připomíná. Vždyť – To je naše Popelka!
