Finanční gramotnost českých dětí? Je nadprůměrná! Přesto máme jeden velký problém

Peníze jsou důležité. Lásku si za ně sice nekoupíte, ale když je nemáte nebo s nimi neumíte zacházet, může vám to zatraceně zkomplikovat život. A čím dřív si děti a mládež zásady hospodaření a nakládání s penězi osvojí, tím lépe.

I proto je finanční gramotnost od roku 2013 povinnou součástí vzdělávání na základních a středních školách. Jak to ale funguje v praxi? Jsou české děti opravdu finančně gramotné, nebo mají mezery, které se jim v dospělosti mohou nehezky vymstít?

V roce 2022 provedla Česká školní inspekce rozsáhlé testování patnáctiletých (na základních i středních školách) a zjišťovala jejich znalosti a vědomosti v oblasti financí. Testová zadání měla za úkol prověřit, zda umějí s penězi hospodařit a manipulovat (provádět peněžní transakce), plánovat, jestli vědí, jak s nimi naložit, jak vytvářet rezervy, jak a proč investovat, umí poznat rizikové finanční aktivity a podobně. Důležité také bylo přezkoumat, zda nejsou tyto znalosti jen teoretické, ale zda je děti umějí správně aplikovat v praxi.

Výsledky byly zveřejněny v roce 2024 a jsou celkem uspokojivé. Tohoto šetření se zúčastnilo dalších 19 zemí a právě v tomto srovnání dosáhli čeští žáci a studenti nadprůměrných výsledků.

Nejlépe dopadly děti z Dánska, Belgie, Kanady a Nizozemska, české měly obdobné výsledky jako jejich vrstevníci z Rakouska, Polska či USA. Jen pro představu: nejvyšší dovednostní úrovně v testování dosáhlo 34 procent dětí, tedy víc než třetina. V Nizozemí či ve vlámské části Belgie to bylo něco přes 40 procent.

Přesto je zde velký problém: Dovednostního stupně, který je považován za základní, tedy v podstatě nezbytný, nedosáhlo celých 15 procent českých dětí. Co to znamená? Že se ve financích příliš neorientují a to málo, co vědí, nedokážou uplatnit v praxi. Sice existují země, kde je procento takových „neználků“ vyšší, přesto je to pro nás alarmující. Je jich totiž o pět procent víc, než tomu bylo v roce 2012, kdy Česká školní inspekce dělala podobné rozsáhlé šetření. Je tedy jasné, že situace u nás v tomto směru spíš stagnuje.

Kromě výše zmíněných výsledků šetření dále zjistilo, že finanční gramotnost dětí úzce souvisí s jejich socioekonomickým postavením. Nejlepších výsledků tak dosahovali studenti ze čtyřletých a víceletých gymnázií, naopak nejhůře na tom byli středoškoláci z nematuritních oborů. U nich byl dokonce zjištěn poměrně velký sklon k impulzivnímu a ne úplně zodpovědnému finančnímu chování.

Jak na to reagují odborníci? „Je třeba věnovat zvýšenou pozornost žákům, kteří nedosahují základní úrovně finanční gramotnosti, a zaměřit se na zlepšení jejich dovedností. Také je důležité podporovat socioekonomicky znevýhodněné žáky, aby získali potřebné sebevědomí a dovednosti pro správné finanční rozhodování,“ zhodnotil výsledky šetření ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. A v tom by měly sehrát klíčovou roli české školy.

Trochu jiný pohled na věc přináší průzkum z prosince 2024, který provedla agentura Ipsos a Nadace České spořitelny. Zkoumal finanční chování lidí ve věku 15 až 20 let. A výsledky? 31 procent dotazovaných se ve svých financích nijak extra dobře neorientuje a 39 procent své finanční znalosti ohodnotilo známkou tři a horší. Takže i když na tom ve srovnání se zahraničím určitě nejsme špatně, rezervy tady rozhodně jsou. A i sami mladí lidé vědí, že je co zlepšovat.

Problém částečně vězí i v tom, že k povinné výchově k finanční gramotnosti přistupují jednotlivé školy různě. Někde se tomu věnují opravdu důkladně, jinde si vystačí s nárazovými přednáškami od externistů. I proto jsou rozdíly mezi dětmi tak velké. A jak zmínila Česká školní inspekce, větší péči by si zasloužili především studenti z nematuritních oborů a obecně socioekonomicky znevýhodnění mladí lidé.

>>>KVÍZ: Umíte ohlídat své finance? Udělejte si test pro žáky základní školy! Schválně, jak vám to půjde