Jdete na svatbu? Dress code je závazný! Ženy nesmějí zastínit nevěstu, ženich se vyhýbá alkoholu

Svatba je podle Ladislava Špačka vysoce slavnostní obřad, a proto je pro všechny účastníky závazný společenský oděv. Muži v roli hostů by měli mít na sobě oblek – může být světlý i tmavý.

Dámy by měly zvolit šaty. „Ale tady pozor. Nejsou vhodné šaty bílé ani takové, které by mohly zastínit krásu róby nevěsty, ta musí zářit bez konkurence,“ upozorňuje na nepsané pravidlo odborník. Nejlépe oblečeni – kromě snoubenců – musejí být svědkové. „Uvědomme si, že ještě po padesáti letech si babičky v domově důchodců ukazují svatební fotky, je to tedy velká odpovědnost být v tak výrazné pozici,“ vysvětluje Ladislav Špaček.

>>>Svatba: Na bílou má monopol nevěsta!

Ženich se nemusí držet vžitého schématu „přes den světlý, večer jen tmavý oblek“. Nevěsty jsou často kreativní a chtějí si svého nastávajícího pěkně obléci. „Sako i oblek mohou být libovolné barvy, třeba bílé. Košile může korespondovat s barvou kytice nevěsty nebo s barvou jejích šatů, nejsou-li sněhobílé. Ženich může mít jen speciálně ušitou vestu s vypracovanými zády. Oděv může odrážet prostředí, kde se svatba odehrává: na lodi, v zahradě vily nebo zámku,“ vysvětluje odborník.

Nevěsta by měla podle staré tradice mít na sobě něco nového, což symbolizuje začátek nového života. Zároveň pro ni platí, že by součástí oděvu měla být jako symbol zachování rodinné tradice i nějaká stará věc. „Nevěsta by měla mít také něco půjčeného, čímž dává najevo, že bude dbát na rady druhých. Dává se přednost věci zapůjčené nejlépe od šťastně vdané ženy v naději, že část jejího štěstí se přenese na nevěstu. Nemělo by chybět ani něco modrého, protože modrá znamená věrnost, lásku a dlouhý život,“ vyjmenovává Ladislav Špaček.

>>>Jak si vybrat svatební šaty

Do budovy se vstupuje podle pravidla, že nejdůležitější osoba přichází jako poslední, a to je na veselce nevěsta. Hosté se shromažďují v předpokoji obřadní síně, matrikářka zkontroluje doklady snoubenců a hosté se pak seřadí tak, jak budou vstupovat.

„Jako první půjde ženich se svou matkou, následují svědci, matka nevěsty s otcem ženicha, dále pozvaní svatební hosté, rozumí se především nejbližší rodina s přáteli snoubenců, pokud možno tak, aby se střídaly páry z ženichovy a nevěstiny strany. Ženy jdou vždy po pravici mužů. Nakonec přichází nevěsta doprovázená svým otcem,“ popisuje pořadí hostů Ladislav Špaček.

Obřadní síň má křesla nebo židle pro nejbližší rodinu. Na stranu ženicha se usadí ženichova rodina, na druhou stranu přízeň nevěsty. V první řadě sedí rodiče, sourozenci, případně děti snoubenců. Svatba je spojením obou rodin, a tím i příležitostí k seznámení.

„K tomu může dojít ráno v sídle nevěsty. Zatímco nevěsta činí ve vedlejší místnosti poslední úpravy, ujme se ženich představování rodinných příslušníků obou stran, protože je patrně jako jediný zná. Ranní setkání slouží ke vzájemnému seznámení hostů z obou stran tak, aby se vzájemně zbavili ostychu. Ale není nutné, aby si na kuráž pánové připíjeli tvrdým alkoholem jako o závod. Ženich je zcela střídmý a vyhýbá se alkoholu, vyjma přípitku, celý den,“ radí odborník na etiketu.

Jakmile je nevěsta náležitě upravena, vychází za všeobecné pozornosti z pokoje, kde se oblékala, líčila a česala. A v tuto chvíli nastává důležitý okamžik pro ženicha. „Předává snoubence svatební kytici, kterou společně vybrali, a menší kytici předává nevěstině matce. Dříve se v tomto okamžiku odehrával obřad ‚požádání o ruku‘ v pokleku, dnes stačí civilnější poděkování rodičům nevěsty. Tímto okamžikem totiž svěřují svou dceru do rukou jejího nastávajícího muže,“ popisuje jednotlivé kroky Ladislav Špaček.

Aby hosté u svatebního stolu seděli s někým, koho znají, mají místo u stolu určené jmenovkami. Rodina by měla být pohromadě a stejně tak kolegové z práce. Sedět by měl vždy muž–žena–muž–žena. Důraz na detailní zasedací pořádek je nutný u svateb nad 50 hostů.

Svatební hostina začíná slavnostním přípitkem, který pronese otec nevěsty. „Pokračuje tatínek ženicha a poté jeden ze svědků. Proslov by neměl být příliš dlouhý a nudný,“ radí odborník. Poté následuje krájení svatebního dortu, volná zábava a další program. První tanec patří novomanželům, po něm následuje tanec s rodiči svého protějšku a poté s vlastními rodiči.

>>>Jak sestavit seznam svatebních hostů a nikoho neurazit

Hosté, kteří dostali pozvání ke „svatebnímu stolu“, tedy na svatební hostinu, by měli přinést svatební dar. „Jejich výběr bývá úzce vymezen, pořizují se především praktické potřeby pro výbavu vznikající domácnosti snoubenců. Vyplatí se nápad konzultovat s matkou nevěsty, aby se nakonec nesešly čtyři zájezdy na Maledivy ve stejném termínu,“ radí v nadsázce Ladislav Špaček. Dnes už jsou běžné wishlisty, kde host vybere dar podle svého vkusu i možností peněženky.

Fotograf na svatbě je téměř povinností. Svatební fotografie pak kolují rodinou, mezi kamarádkami, zaplavují sociální sítě. Fotograf snímky pořizuje během obřadu, hostiny a následné zábavy a všichni účastníci tím dávají na srozuměnou, že se zveřejněním obrázků souhlasí. „Hodlá-li někdo zůstat v utajení, neměl by navštěvovat tak veřejné podniky, jako je svatba,“ uzavírá Ladislav Špaček.