Vynechte chlebíčky a jezte tiše v koutku! Na recepci přijďte klidně později, ale ve správném oblečení

Recepce znamenala původně přijetí a byla vyhrazena úzkému okruhu osob ve vysoké politice. Dnes raut nepořádají jen ministři a poslanci, ale konají se při různých dalších příležitostech a okruh zvaných hostů je stále širší. Jak se správně obléknout a chovat, abychom si neudělali ostudu?

„Na recepci se oblékáme podle denní doby – v poledne a odpoledne se hodí vycházkový oblek a krátké šaty, večer budeme mít tmavý oblek a krátké šaty,“ radí Ladislav Špaček a dodává, že výjimkou je například recepce na velvyslanectví u příležitosti návštěvy mimořádné osobnosti, kam by měli muži obléct smoking.

„To bychom ale na pozvánce jistě našli poznámku black tie,“upřesňuje odborník na etiketu. Podle něho je velkou výhodou recepce to, že příchod i odchod je poměrně volná záležitost. „Můžeme přijít o deset patnáct minut později a odejít můžeme prakticky kdykoliv, ne ovšem tak brzy, abychom se dotkli hostitele,“ upozorňuje.

„Nedočkavost některých hostů vede k tomu, že zapomenou na důležité pravidlo: přistoupit k rautovým stolům nemůžeme dřív, než hostitel zahájí večer. Hlavní host s hostitelem přicházejí sice jako poslední, ale jako první musejí přistoupit k rautovým stolům a ‚otevřít‘ bufet. Do té doby jsou vystavené pokrmy nedotknutelné,“ upozorňuje Ladislav Špaček.

Hostitel by měl mít krátký uvítací proslov, připít na zdraví protagonistů večera a vybídnout hosty ke konzumaci. Sám by měl k rautu přistoupit a symbolicky ho zahájit. „Tím zbaví ostatní hosty ostychu a dá najevo, že je občerstvení k dispozici. Je to obdoba situace, kdy hostitelka nabídne návštěvě jídlo a sama si přeloží na talířek malou porci, čímž dá najevo, že hosté mohou začít jíst,“ vysvětluje odborník na etiketu.

Nechceme si utrhnout ostudu? Pak bychom v žádném případě neměli být v první vlně útoku na rautový stůl, a to ani když nám kručí v žaludku a jedná se o naši první příležitost se ten den najíst. A platí to i o porcích. Na talířek je vhodné naložit si jen malé množství jídla. „Volíme takové pokrmy, které můžeme bezpečně sníst vestoje, s talířkem v ruce nebo jen u bistro stolků, vidličkou a při společenské konverzaci,“ upozorňuje Ladislav Špaček.

Důležité je také to, na čem si na recepci pochutnáváme. „Vynecháme silně aromatická jídla (česnek, cibuli, ryby), abychom nebyli nepříjemní všem, se kým budeme po jídle hovořit. Po každém soustu si také pečlivě otřeme ubrouskem ústa. Na recepci jsme stále v těsném kontaktu s ostatními hosty, a jestli jsme si právě pochutnali na česnekových krevetách nebo lososu, ani nevnímáme, jak ze vzdálenosti 70 centimetrů působíme při konverzaci nepříjemně,“ nabádá Ladislav Špaček.

Na recepci se konzumuje jídlo i alkohol – a obojí má svá rizika. Počítejme vždy s nebezpečím, že nám může něco upadnout už při překládání pokrmů z mísy na talířek, že nezvládneme manipulaci s vidličkou a tuhý kuřecí řízeček se vymrští do prostoru, že nás může někdo oslovit v okamžiku, kdy budeme mít plná ústa, že si můžeme čímkoli potřísnit šaty nebo kravatu nebo že nám na ústech mohou zůstat stopy omáčky… „Chceme-li se vyvarovat těchto nebezpečí, raději konzumaci vynecháme a zajdeme si na dobrou večeři po recepci. Rozhodneme-li se jíst, pak raději v koutku, odvráceni od davu v sále,“ radí odborník na etiketu.

Čemu se vyhnout obloukem? Obloženým chlebíčkům. „Koledovali bychom si o nehodu, a i kdyby se nestala, jak bychom při jejich konzumaci vypadali? Chlebíčky, ten zpropadený český vynález, jíme o samotě doma, zhasneme, zatáhneme rolety a pak se jdeme osprchovat,“ říká v nadsázce Ladislav Špaček, který je toho názoru, že s plnými ústy a neustálým hlídáním, zdali nemáme majonézu na ústech či nose, se nemůžeme ostatním lidem dostatečně věnovat.

„Chlebíček nelze jíst slušně, natož se přitom bavit. Zcela neřešitelné jsou pak chlebíčky s půlkou vajíčka, kdy hosté musejí hodně otevřít ústa, aby tam vajíčko vpravili. Proto si vezmeme raději něco, co je estetičtější a méně rizikové,“ uzavírá konzumaci jídla na recepci Ladislav Špaček.

Pravá dáma si dopřává chlebíčky a knedlíky pouze v soukromí, tvrdí Ladislav Špaček.