Hlavní obsah

Dušičky: Umělé květy na hrob nepatří, k čemu mrtví potřebují máslo a proč nezametat. Známé i skoro zapomenuté tradice

Foto: Mazur Travel, Shutterstock.com

Foto: Mazur Travel, Shutterstock.com

Památku zesnulých čili Dušičky si připomínáme každý rok 2. listopadu. Je to svátek, který má pohanské i křesťanské kořeny a je známý v mnoha zemích po celém světě. Přečtěte si, jaké krásné tradice či zajímavé zvyky se k němu vážou a co z toho přežilo až do současnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dušičky, tedy Památku zesnulých, slaví lidé už od středověku. Už tehdy chodili na hřbitovy, nosili mrtvým květiny, zapalovali svíčky na hrobech, zdobili je a připomínali si blízké, kteří zemřeli. Uctívali jejich památku a dávali tak najevo, že pouto s nimi nepřerušila ani smrt.

Odkdy si připomínáme Dušičky?

Třebaže se o Dušičkách mluví jako o svátku vycházejícím z křesťanské tradice, má své kořeny v keltských zvycích. Katolická církev se je snažila potlačovat a v roce 998 ustanovila, že se bude připomínat Památka všech věrných zemřelých. Datum 2. listopadu bylo vybráno jako den po slavnosti Všech svatých, která se oficiálně připomíná od roku 835. K rozšíření po Evropě docházelo postupně a dnešní praxe má kořeny jak v pohanských, tak i křesťanských tradicích a rituálech.

Foto: katarinag, Shutterstock.com

Klasickou květinou na hrob je chryzantéma, ale moderní dušičková výzdoba může mít také podobu ikebany z různých druhů květin a přírodninFoto: katarinag, Shutterstock.com

Známé i zapomenuté dušičkové zvyky

Když je řeč o zvyku chodit v den Památky zesnulých na hřbitovy se svíčkou a květinami, pak je dobré připomenout i další obyčeje, které se k Dušičkám tradičně vážou. Je jich několik – a ne všechny přetrvávají do současnosti.

  • Návštěva hřbitova: Na hřbitov se často chodívá již v předvečer Dušiček. Získáte možnost užít si atmosféru svíčkami ozářených hrobů, která inspiruje k zastavení, modlitbě a vzpomínce na ty, kdo už tu nejsou. Svíčky jsou nejen symbol vzpomínání, ale také představují možnost, jak duše očistit a usnadnit jim smíření s bohem a cestu do nebe.
  • Zdobení hrobů: Právě dušičková doba je ideální k úklidu a úpravě hrobu i jeho okolí. Většinou se mění letní výzdoba za zimní.
  • Květina na hrob: Nejčastější květinou, která se dávala na hroby, byla chryzantéma, tedy listopadka. Říkávalo se jí také dušička, protože prý má schopnost ochránit duše proti zlým silám. Jak pečovat o chryzantému ze supermaketu?

Dušičky v moderním pojetí

Od starých časů, kdy se na hroby dávalo to, co příroda poskytovala, tedy například dekorace z větviček s šiškami a podzimními plody, se leccos změnilo. Třeba používání umělých květin nebo vazby, které se říká ikebana. Ovšem tradice praví, že právě umělé květiny by se na hrob dávat neměly, protože nejsou symbolem pomíjivosti a smrtelnosti (na rozdíl od živých rostlin).

  • Věnec na hrob: Věnec představuje klasickou dekoraci, protože jeho tvar symbolizuje koloběh života. Měl by mít základ z jehličnanů – pomohou lépe uchovat vzpomínky.
  • Rodinné návštěvy: Navštívíte hrob zesnulých příbuzných a přitom se zastavíte i u živých. Je to čas, kdy se schází širší rodina, která k tomu během roku nemívá moc příležitostí. Společné vzpomínání na zemřelé posiluje rodinné vazby.
  • Svíčka nebo lampička v okně: Méně známý zvyk je postavit do okna hořící svíčku. V minulosti se k ní dával obrázek nebo nějaká drobnost, která patřila zemřelé osobě. V tu dobu se nesměla na okně nechávat žádná nádoba, do které by dušička mohla spadnout a uváznout v ní. Nesměly tam být ani ostré předměty, aby se o ně nezranila. Jak jednoduše vyrobit nekonečnou vodní svíčku krok za krokem?
  • Zákaz zametání: V den, kdy si lidé připomínali Památku zesnulých, se nesmělo zametat, aby se dušičky zemřelých nevyplašily.
  • Dušičkové průvody: Někde ještě přetrvává zvyk pořádat na Dušičky průvod, kdy lidé se svíčkami nebo lampiony procházejí vesnicí či městem a jejich světlem uctívají zesnulé. Průvody navazovaly na zvyky Keltů, kteří se při nich loučili s teplejší částí roku. Byla to chvíle, kdy se zapalovaly nové ohně – měly přinést čerstvou energii a pomoct přečkat zimu.
  • Mléko a máslo: Na Dušičky se kdysi do místnosti dávala nádoba s mlékem či máslem (nebo se máslo dávalo do lamp místo oleje). Měly sloužit k tomu, aby se duše občerstvily, zahojily a mohly pokračovat na své cestě.

Dušičky versus Halloween

Třebaže to v současnosti mnoho lidí spojuje, Dušičky a Halloween jsou dva různé svátky. Halloween se slaví 31. října a jedná se spíš o veselou, i když trochu strašidelnou připomínku říše mrtvých, kteří se mohou v tento den vrátit do našeho světa. Je spojený se zábavou, kostýmydýněmi. Ovšem dokonce i v zemích, kde má Halloween dlouhou tradici (například v USA), se současně připomíná i slavnost Všech svatých (All Saints' Day), během níž se na zemřelé vzpomíná klidnější, spíš niternější formou, tedy jako u nás během Dušiček.

Načítám