Mají to dnes mladé dívky těžší? Tlak, kterému čelí, je často neúnosný!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Angličtina má výraz girlhood, což se dá přeložit jako dívčí dospívání. Obecně se předpokládá, že se jedná o období v životě dívek mezi 13 a 18 lety, kdy se z holčiček stávají dívky a následně ženy. Jakým vývojem si girlhood prošel? Mají to dívky dnes snazší, nebo naopak náročnější?

Loni vtrhnul do kin film Barbie a svět se zbarvil na růžovo. Nešlo ale o žádný romantický cajdák s dokonale krásnou panenkou, s níž si každý může hrát dle vlastní libosti. Naopak tahle Barbie byla ztělesněním ženské síly a odvahy, ženou, která se i v sexy růžových šatičkách dokázala vzepřít společenským stereotypům a změnit život nejen svůj, ale i jiných panenek a žen. Poselství filmu Barbie ocenila třeba i pákistánská bojovnice za lidská práva, obzvláště pak za práva žen a dívek, Malala Yousafzai. „Tato Barbie má Nobelovu cenu. Je to prostě Ken,“ napsala na svůj instagram.

>>>Za Barbie se postavila i Hillary Clinton. Tenhle svět vážně patří mužům!

Jenže když vyjdete z kina a svléknete růžovou mikinu, realita je spíš šedá než růžová.

Můžete se samozřejmě utěšovat třeba zprávou Unicefu z roku 2022, podle které se globálně zvyšuje počet dívek, jež dokončí střední školu, a naopak klesá počet těch, které v adolescentním věku otěhotní. O 33 procent se za poslední dekádu snížil i počet dospívajících dívek nakažených HIV a dochází například i k menšímu počtu dětských sňatků. To jsou věci, proti kterým svět bojuje, a byť je pokrok pomalý (rovnosti prý ženy dosáhnou až tak za 300 let), nějaký přece jen je.

Zároveň to ale vypadá, že v některých směrech se spíš couvá, než kráčí vpřed. V roce 2022 třeba americký Nejvyšší soud rozhodl, že právo na potrat již nebude uzákoněno v ústavě, ale bude spadat do kompetence jednotlivých států (to je krok o zhruba 50 let zpátky). Výsledek? V mnoha amerických státech potraty zakázali a milionům žen poslali jasný vzkaz: O svém těle už rozhodovat nebudete! Podobně nepřátelská potratová politika panuje i v Polsku, v Maďarsku se zase snaží ženy v podstatě vydírat, když je nutí si před potratem (který výslovně nezakazují) poslechnout tlukot srdce jejich plodu.

Ale ano, i tak můžeme pořád říkat, že v tomto kontextu je být dospívající dívkou dnes snazší. Ženy si mohou vybrat, zda chtějí studovat, nebo spíš založit rodinu, mohou si chodit oblékané, jak se jim líbí, vydělávají si vlastní peníze, mohou volit, řídit auta, antikoncepce je minimálně v západním světě dostupná.

Jenže s tím, jak posilují ženská práva, sílí i tlak, který je na dívky vyvíjen. Zjednodušeně řečeno, před desítkami let „stačilo“ vypadat dobře, brzy se vdát, porodit děti, vychovávat je a pečovat o teplo domova. A dnes? Dívky by pořád měly vypadat hezky, i když se to neříká tak nahlas, stále by se měly vdát a mít děti (byť už nemusí tak moc spěchat), ale zároveň by měly být vzdělané, úspěšné, samostatné (když už mají ty práva, že). A to je tlak, který je právě pro dospívající dívky někdy až moc velký.

>>>Zaměstnavatelé „nemají rádi“ ženy, říká Lenka Šťastná

Třeba podle amerického Národního institutu duševního zdraví má 29 procent z nich zkušenost s nějakou depresivní epizodou. To je víc než jedna dívka ze čtyř! A podle průzkumu vědecké organizace CDC z roku 2023 celých 57 procent amerických dospívajících dívek cítí trvalý smutek či beznaděj, což je dvakrát tak častěji, než tyto pocity zmiňují chlapci. Je to nejděsivější číslo za poslední dekádu.

Na tom, že to mají dnešní teenageři těžší než ti před dvaceti lety, se v průzkumu nezávislého informačního kanálu Pew Research Center z roku 2024 shodlo 69 procent jejich rodičů. A 44 procent dospívajících ve věku 13 až 17 let s nimi souhlasilo. Proč to tak je, v tom už se ale dospělí a mladí rozcházejí.

Podle rodičů současných teenagerů jsou prý na vině sociální sítě a vůbec to, že se mladí pohybují víc v online světě než v tom skutečném. Nicméně teenageři zmiňují podle průzkumu spíš to, že je ničí tlak a očekávání, které na ně společnost klade. „Mají například strach, že na tom nebudou finančně tak dobře jako jejich rodiče, a zároveň cítí, že právě to se od nich očekává. Že úspěch svých rodičů minimálně zopakují,“ vysvětlila magazínu CNBC Make It Jennifer Breheny Wallace, autorka knihy Never Enough (Nikdy dost). A tak se právě řada mladých cítí, že nikdy nebudou dost dobří. Obzvláště pak dívky.

O tom, že dospívající mají čím dál víc psychických problémů, se začíná mluvit až děsivě často. S psycholožkou o alarmující duševní kondici teenagerů. Přibývá počet sebevražd a hospitalizovaných