Článek
V posledních pár dnech se začalo zcela vážně mluvit o tom, že věk odchodu do penze se musí zvýšit – a uvažuje se o 68 letech. Není divu, že to vyvolalo spoustu emocí a nevole, a to nejen u současných seniorů. Málokdo si totiž dovede představit, že by byl do tak vysokého věku stále dostatečně akční, a navíc na plný úvazek.
Ve Francii se udřít nechtějí
V úvahách o pozdějším odchodu do důchodu nejsme sami: ve Francii navrhli zvýšení z 62 na 64 let a zdvihla se vlna stávek a demonstrací. Ale i tak by na tom byli stále o rok lépe než my v současné chvíli! Nemluvě o tom, že po splnění podmínek jim stát nabídne minimální důchod 1 200 eur, což je bezmála třicet tisíc korun… Ale vraťme se k nám: pokud projde navrhovaných 68 let, bude v Česku nejvyšší důchodový věk v Evropě.
Počet dětí a odchod do důchodu
Jen pro porovnání, vybrali jsme příklad ženy se dvěma dětmi: žena narozená v roce 1936 odcházela do důchodu v 55 letech (tedy v roce 1991), muž v 60 a dvou měsících (tedy v roce 1996). Žena narozená v roce 1950 odcházela do důchodu v 58 letech a čtyřech měsících, muž v 62 letech a šesti měsících. Žena narozená v roce 1967 se dvěma dětmi i muži půjdou do důchodu v 65 letech, tedy v roce 2032.
Čím víc měla žena dětí, tím dřív odcházela do důchodu. Maximum zohledněných dětí bylo pět a v uvedených případech šly matky pěti dětí do důchodu maximálně o dva roky dřív. Od roku narození 1972 se počet dětí u žen nezohledňuje a všichni odcházejí do důchodu v 65 letech.
Dožít se důchodového věku nestačí
Na to, abyste mohli jít do důchodu, ale nestačí dožít se potřebného věku. Musíte k tomu ještě odpracovat alespoň 35 let, případně 30 let bez náhradních dob. Výpočet i započtení těchto dob je poměrně složité: jako náhradní doba pojištění se počítá například mateřská a rodičovská dovolená, základní vojenská služba, evidence na úřadu práce, studium, péče o osobu závislou na pomoci, invalidní důchod… Něco z toho se započítává plně, něco zčásti a něco vůbec, záleží také na tom, kdy konkrétní náhradní doba vznikla. Určité doby se započítávají jinak pro vznik nároku na důchod a jinak při výpočtu jeho výše.
Žijeme déle, tak musíme déle pracovat
Nutnost posunutí důchodového věku je někdy vysvětlována i zvyšující se dobou dožití. Jenže žít déle neznamená kvalitněji a už vůbec nic to neříká o schopnosti pracovat. Podle nejnovějších statistik se po čtyřiceti letech růstu propadla délka života v roce 2020 o rok níž – je tedy 75,1 let pro české muže a 81,2 let pro české ženy. Průměrný Čech by si tedy mohl svého důchodu užívat jen sedm let…
Češi jsou hodně nemocní
Navíc jsou Češi během života výrazně déle nemocní, než je v Evropě běžné. Ženy tráví v nemoci v průměru 20 a muži 15 let. Doba v nemoci znamená, že máte takové onemocnění, které vás zásadně omezuje v běžném životě, tedy i v práci, tj. nemocenská, invalidita, závažné chronické stavy spojené s pracovní neschopností nebo pracovním omezením.
Jsme také na prvních příčkách, co se týče výskytu závažných chorob, jsme například třetí nejhorší v Evropě v oblasti nemocí srdce a cév. „V roce 2020 zemřelo, ve srovnání s přechozími lety, víc lidí na ischemickou chorobu srdeční, srdeční selhání a hypertenzi,“ říká profesor Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Dnes aktivní pracující důchodci… Za pár let „ještěpracující“ budou muset vykonávat spíš méně náročné práceFoto: gpointstudio, Shutterstock.com
S věkem přijde změna profese
Při úvahách o prodloužení věku odchodu do důchodu se uvažuje i o tom, že by se zohledňovala náročnost profese, kterou jste během života vykonávali. Ti, kdo začali pracovat dřív a jejich práce byla fyzicky náročná, půjdou do důchodu dřív – tak to alespoň uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. I když je fakt, že věk se podepisuje na každém, ať pracoval fyzicky, nebo psychicky. Asi bude třeba u každého zohlednit aktuální zdravotní stav a kondici.
„I teď musejí některé profese absolvovat pravidelnou kontrolu pracovní způsobilosti. Jestliže se prokáže nezpůsobilost, musí člověk změnit profesi nebo druh práce. Něco takového se asi bude dělat v širším měřítku a lidé budou během života měnit a přizpůsobovat věku a možnostem profesi častěji,“ říká docent Tomáš Kostelecký, zástupce ředitele ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Nikdo neví, jak bude vypadat trh práce
Běžnější by mohly být i rekvalifikace, díky kterým by člověk mohl reagovat na potřeby trhu práce „Pozdější odchod do důchodu by se týkal lidí až za pár desítek let a nikdo dnes neodhadne, jak se změní některé profese. Před třiceti lety hloubilo příkop deset mužů s krumpáči a lopatami, dnes udělá stejnou práci jeden člověk a bagr. Ve spoustě oborů nejtěžší práci převzaly stroje, které mohou obsluhovat i starší lidé. Je tedy velmi těžké odhadovat, co se za desítky let stane,“ doplňuje Tomáš Kostelecký.
Kolik dostanete důchod?
Nejen věk, kdy půjdete na odpočinek, ale zásadní je i to, kolik budete od státu dostávat. Výši důchodu vám vypočítají na České správě sociálního zabezpečení. Orientační výpočet nabízí důchodová kalkulačka. Jisti si ale budete až při oficiálním výpočtu. Jen pro představu: podle čerstvých statistik je po lednové valorizaci průměrný důchod kolem 19 tisíc, přes 750 tisíc lidí bere nad 20 tisíc.
Kdyby se vám stalo, že byste s vypočtenou výší důchodu nesouhlasili a mysleli si, že úřad pochybil, pak můžete do 30 dnů podat písemnou námitku na okresní pobočku nebo na centrálu ČSSZ. Pokud by to ani po přezkoumání nedopadlo k vaší spokojenosti, můžete se obrátit na ombudsmana nebo na soud.
