Dnes se začíná čepovat zelené pivo. Čeští pivaři se kvůli tomu hádají

Kde se vzalo zelené pivo, vlastně není až tak jasné. My ho známe jako to, které se i u nás čepuje na irský svátek svatého Patrika, tedy 17. března, a potom na Zelený čtvrtek během velikonočního týdne. Oba dny jsou totiž zabarveny velmi výrazně právě do zelené. Proto se dnes začíná čepovat v některých restauracích zelené pivo, které pivovary pro tuto příležitost vaří - ovšem rozhodně ne všechny.

Jak už to u piva bývá, rozděluje své příznivce na dva tábory. Jedni považují zelené pivo za zajímavou možnost si pochutnat na něčem netradičním, druzí ho zcela zamítají. A to platí i pro odborníky.

„V Prazdroji zastáváme názor, že zelená barva k pivu nepatří. Kromě nezvyklé podívané totiž nepřináší milovníkům piva nic navíc,“ říká manažer z Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský. „Velikonoce chceme naopak oslavit návratem ke kořenům, v našem případě speciálním Popelečním Benedictem, při jehož výrobě se, stejně jako před stovkami let, používá slad sušený kouřem z dubového dřeva.“

Naopak letitou tradici má zelené pivo například v Brně. „Letos patří k Velikonocům už po osmnácté a zájem o něj je vždy velký,“ říká Ludmila Čechová, konzultantka PR firmy Heineken Česká republika, a dodává: „V pivovaru Starobrno, kde se vaří, se jeho pití pojí i s mnoha doprovodnými akcemi, třeba exkurzí do pivovaru a zábavou na jeho dvoře.“

Odpůrci zeleného piva argumentují, že netypická barva se dodává uměle, takže pivo je pak méně přírodní a kvůli barvivu má i divnou pachuť. Je pravda, že zelené pivo se dá docílit použitím barviva s označením E 133, brilantní modři, která se vyrábí z dehtu a ve spojení s přirozenou barvou piva vytvoří zářivě zelený odstín. V posledních letech se ale čím dál víc prosazují ta přírodně obarvená. „Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů, spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh, který pivo obarví. Receptura tohoto výluhu je už osmnáct let tajná. Poté, co pivo získá svou sílu osmidenním spodním kvašením, se při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje a chuťově zakulacuje. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru,“ vysvětluje Ludmila Čechová.

Zelené pivo je většinou silnější, můžete v něm cítit bylinky nebo likér. Mezi používanými bylinkami bývá kopřiva, máta, mařinka, meduňka nebo zelený ječmen. Umělým barvivem může být chlorofyl a již zmíněná brilantní modř E 133. Čím je pivo dobarvováno, byste se měli dozvědět na etiketě.

Pokud chcete zelené pivo ochutnat, můžete s tím začít právě dnes – do doby, než ho zákazníci vypijí, takže moc neotálejte. Na internetu stačí zadat do vyhledávání dotaz, kde čepují zelené pivo, a můžete si najít místo, kam to máte nejblíž. Občas lze koupit i v obchodní síti zelené lahvové nebo v plechu.

Přečtěte si také, co se stane s vaším tělem, když budete pít pivo každý den, nebo co je naturální víno a proč je zdravější.