Článek
Možná nemáte s partnerem nebo manželem společný účet, ale jen dohodu, že vy platíte ze svého účtu běžné nákupy a on zas ze svého nájem, poplatky a vše spojené s bydlením. Jste si ale jistí, že víte, co by se stalo, kdyby najednou zemřel a vy nemohli s prostředky na tomto účtu hospodařit?
Účet po smrti majitele
Pro mnoho lidí je nesnadné hovořit spolu o smrti, ale z hlediska praktických věcí je to potřeba. Pokud by se totiž něco stalo, banka vám nesmí ani říct, pakliže nejde o společný účet, zda je na něm dost peněz, aby odešel příští nájem. Takže co se s účtem zemřelého stane? Co se stane s trvalými platbami?
Záleží, co si majitel účtu za svého života s bankou domluvil, jakou smlouvu s ní uzavřel a jak pamatuje právě na tento případ. Obecně se banka chová tak, aby nedostala nikoho do problémů. Je vždy zásadní banku o smrti majitele účtu co nejdřív vyrozumět a zeptat se na to, jaký je její obvyklý postup v takovém případě. „Nastavené platby z účtu nadále odcházejí, aby nedošlo ke vzniku dluhů nebo nedoplatků. Informace o účtu poskytneme notáři a lze i osobám, které patří do okruhu dědiců a v rámci dědického řízení jim byla svěřena správa pozůstalosti nebo její části. K tomu je ale zapotřebí doložit příslušnou dokumentaci od notáře,“ říká Roman Macháček, zástupce tiskové mluvčí pro Air Bank. Postup vám poradí notář, který vyřizuje pozůstalost. Jeho práce je zpoplatněna podle sazebníku.
Pokud majitel účtu zemře, pak je jeho účet do vyřízení dědického řízení zablokován. Výjimkou je, pokud k němu má dispoziční právo někdo jiný Foto: mrmohock, Shutterstock.com
Jak se vyhnout problémům s účtem?
Abyste mohli s účtem i po smrti jeho majitele nakládat, je dobré si předem sjednat, že budete v roli disponenta, který může s penězi na účtu hýbat. Ale také ne vždy. „Platí to jen za předpokladu, že to tak bylo nastavené, takže si je dobré ověřit, zda po úmrtí bude moci druhý z manželů s účtem disponovat a zároveň mít k účtu vedenou vlastní platební kartu na své jméno a rodné číslo,“ vysvětluje Jiřina Jančíková z České spořitelny.
Běžně to vypadá tak, že po smrti majitele se účet zablokuje do předložení rozhodnutí z dědického řízení. Pokud byli na účtu stanoveni disponenti, jejich přístup k účtu bude znemožněn hned po přijetí oznámení o úmrtí - pokud to majitel účtu nestanovil jinak a předem nenastavil právo disponenta s účtem nakládat i po jeho smrti.
Jak je to se společným účtem
Jak to tedy ošetřit, abyste měli k penězům přístup? „Lze si založit společný účet, kde mají vlastníci rovná práva. V případě, že jeden ze spolumajitelů zemře, na daném účtu bude banka blokovat polovinu prostředků až do předložení platného dědického řízení a zároveň do 14 dnů od oznámení úmrtí banka zruší trvalé příkazy a souhlasy s inkasem, které byly nastaveny zesnulým majitelem,“ říká Kristýna Dolejšová, tisková mluvčí mBank.
Je ale rozhodně dobré si to vždy ujasnit a nastavit dle vašich potřeb. „Po úmrtí majitele účtu zkontrolujeme, zda za života zadal instrukce, zda mají být nastavené trvalé příkazy a inkasa provádět nebo neprovádět, a to rozhodne. Automaticky zadané příkazy nerušíme. Jednáme podle vůle majitele do doby, než správce dědictví nebo dědic rozhodne o změně,“ vysvětluje Patrik Madle, tiskový mluvčí skupiny ČSOB.
Další účet? Můžete otevřít dědické řízení
Co se stane, pokud dědické řízení už proběhlo a vy náhodou přijdete na to, že měl zemřelý další účet, o kterém jste nevěděli? Pak se musíte obrátit na notáře, který dědictví projednával, a požádat o znovuotevření řízení a vypořádání peněz z objeveného účtu.
