Článek
Kofein je nejčastěji spojován s kávou, ale najdete ho všude možně - v čokoládě, limonádách, čaji (tein) i v některých volně prodejných lécích třeba proti chřipce, nachlazení či bolesti. Je to „nakopávač“, který lidem v mnohém pomáhá, ale umí i škodit. A než si dáte další šálek kávy, měli byste možná vědět, co všechno s vaším tělem dělá nebo může dělat.
Základní informace o kofeinu
Kofein je v prvé řadě stimulant centrálního nervového systému, proto je proslulý svými nabuzovacími účinky, kdy dokáže zatočit s únavou, ospalostí, nedostatkem energie.
Navíc působí rychle, to, po čem toužíte, dostanete v podstatě hned, nejvíc ale účinky pocítíte tak po půl hodině až hodině. A jak dlouho vydrží? Podle Americké akademie spánkové medicíny je poločas rozpadu kofeinu v těle zhruba pět hodin – to je čas, kdy se množství kofeinu ve vašem těle sníží na polovinu. Zbylou půlku pak tělo odbourává mnohem déle, někteří lidé s výraznou citlivostí na kofein pociťují účinky stimulantu dalších několik hodin, ale třeba i dní.
Pro klidnou noc
I tady platí, že každý jsme jiný, a pokud patříte k citlivým jedincům, měli byste s kofeinem šetřit. Obecná rada ale zní, že naposled byste si ho měli dopřát tak šest hodin před spánkem a ideální množství pro zdravé dospělé je asi 200 miligramů denně a rozhodně ne více než 400 miligramů denně.
Při „dávkování“ je ale potřeba myslet, v čem všem kofein získáváte a v jakém množství. Když se zaměříme jen na kávu, obecně platí, že arabica je slabší než robusta, filtrovaná káva je slabší než klasika z kávovaru na zrna či mletou kávu, instantní je ještě slabší, ale pozor, i nekofeinová káva malé množství (2 až 5 miligramů) kofeinu obsahuje. Jen pro představu, jedno malé espresso (29 ml) z arabicy obsahuje asi 75 miligramů kofeinu, z robusty 150, 240 ml překapávané kávy obsahuje rámcově 95 miligramů kofeinu a nápoj ze dvou lžiček instantní kávy obsahuje 65 miligramů kofeinu.
Poslední kávu pijte ideálně 6 hodin před časem, kdy chcete usnoutFoto: Volgastudio, Shutterstock.com
Co dělá s mozkem
Podle amerického zdravotnického magazínu Healthline je kofein opravdu takový obecný nakopávač a nabuzovač. Měl by vás velmi rychle zbavit únavy, ospalosti, dodat vám energii. Proto ho mají v oblibě například i sportovci. Těsně před nebo během sportovního výkonu dokáže nabudit tělo k lepším výkonům. „Kofein usnadňuje tělu využívat tuk jako palivo. Vaše tělo tak snáz využije svoje zásoby tuku k podpoře vašeho cvičebního úsilí,“ říká pro The Washington Post Jae Berman, americký výživový expert. Kofein je tak ideálním pomocníkem tam, kde potřebujete vytrvalost – při běhu, jízdě na kole či jakýchkoli podobných aktivitách. Některé studie pak tvrdí i to, že kofein snižuje riziko Alzheimerovy choroby a demence, a protože je to i tak trochu „zvedač“ nálady, snižuje riziko sebevražd.
Ale tak jako skoro u všeho, nejsou zde jen pozitivní stránky, ale i ty stinné. Na kofeinu si lze totiž vypěstovat závislost, a když ho pak nemáte, rozhodně vám to dá vaše tělo jasně najevo, nejčastěji bolestí hlavy, ale i nervozitou, podrážděností a podobně. A samozřejmě ani na „předávkování“ váš mozek nebude reagovat nejlépe. Pokud ho kofeinem takzvaně přestimulujete, můžete být roztěkaní, můžete mít problém udržet pozornost, prostě budete tak obecně ve zmatku.
Ranní káva může pomoci s pravidelným vyprazdňovánímFoto: Sorapop Udomsri, Shutterstock.com
Kofein a zbytek těla
Kofein ale není jen stimulant, ovlivňuje nejen mozek, ale celé tělo.
- Srdeční tep – kofein dočasně zvyšuje srdeční tep, což pro zdravé jedince nepředstavuje v podstatě žádná rizika, ovšem pokud máte problémy se srdcem, měli byste na to myslet.
- Krevní tlak – je prokázáno, že kofein relativně rychle po užití zvyšuje krevní tlak. Jde o nárůst krátkodobý, zhruba po čtyřech hodinách se vše vrací k původním hodnotám. Opět tedy platí, že pro zdravé jedince je to bez rizik. Ovšem pro ty, kteří standardně trpí vysokým tlakem, by to mohl být problém.
- Pálení žáhy a žaludeční problémy – ani ne tak kofein, ale především káva není vhodná pro ty, kteří obecně trpí refluxem či překyselením žaludku. Všechny tyto trable totiž káva prohlubuje. I zdraví lidé, kteří to ale přeženou, mohou pociťovat podráždění žaludku, lehké nevolnosti, v krajních případech může přijít i zvracení.
- Trávení – kofein má rozhodně vliv na vyprazdňování, těm, kteří trpí zácpou, může pomoci. Rozumné množství (třeba zrovna ranní káva) může pobyt na WC usnadnit, určitý projímací efekt kofeinu tu je. Ale pozor, čeho je příliš, toho je moc, až přespříliš kofeinu tělo odvodňuje, což může vyprazdňování komplikovat.
Kofein v těhotenství a při kojení
S kofeinem byste měli být opatrní i v době těhotenství a při kojení. Krví přechází do placenty a stejně tak, jako stimuluje matku, stimuluje i její nenarozené dítě. A samozřejmě i v mateřském mléku se dostává přímo ke kojenci. Jeho metabolismus či srdeční frekvence tak pocítí účinky kofeinu, což není zcela žádoucí. V době těhotenství hrozí potrat či poškození plodu, v době kojení mohou mít miminka problémy se spánkem, mohou být neklidná, mohou je trápit koliky a další zažívací obtíže.
Proto platí, že nastávající maminka by si měla vystačit například s jedním větším šálkem kávy, a pokud kofein přijímá v jiné formě (limonády, čokoláda, čaj…), ani to ne. Bezpečná dávka kofeinu pro kojící ženu je pak maximálně 200 miligramů denně, neboť podle Australské asociace kojení až jedno procento užitého kofeinu doputuje v mléce přímo k dítěti, a to přibližně jednu hodinu po jeho konzumaci. Nejde tak jen o množství, ale i o správné načasování – ideální je kojit před či do jedné hodiny po požití kofeinu.
O kávě se toho říká a píše hodně. Její pozitivní účinky na lidské zdraví tu jsou, ale je dobré znát i rizika. A co třeba Proffee jako nový hit sociálních sítí: pomůže káva s proteinem zhubnout?
