Hlavní obsah

Co chtějí ženy k MDŽ místo kytky a díků za péči o rodinu? Rovnost a chlapa, co se férově podílí!

Foto: 4 PM production, Shutterstock.com

Foto: 4 PM production, Shutterstock.com

Dnes je Mezinárodní den žen, svátek nás všech. Dostáváme květiny, bonboniéry, čokolády, možná i větší dárky. Většinou se slovy: „Díky, miláčku, jak se o mě a o děti hezky staráš. Díky, lásko, za to, jak krásně pečuješ o náš domov.“ Chyba! Tohle je přesně ten pokřivený pohled na MDŽ. Jeho smyslem není ocenit ženy za druhou šichtu po práci, ale připomenout si, co doopravdy potřebují. Spíš rovnost než pugét karafiátů!

Článek

Přesně tenhle pohled na MDŽ nyní trochu nadzvedl ze židle partu českých filmařů a filmařek. Navíc zjistili, že i když se už o rovnosti pohlaví mluví, spousta věcí se nezměnila. A tak natočili krátký videopříběh, ve kterém na problematiku upozorňují a v němž si zahrál Václav Rašilov a Amáta Skalová.

Místo kytky rovnost

Ano, postavení žen se zlepšuje, koneckonců „už“ od roku 1919 mají ženy v naší zemi volební právo a v roce 1949 byl přijat nový zákon o rodině, který odstranil právní institut hlavy rodiny, podle něhož byl prostě šéfem rodiny muž a žena mu byla dle zákona povinna poslušností.

Ale i moderní statistiky potvrzují, že k rovnosti máme v určitých oblastech stále hodně daleko. „Přišli jsme na mrzuté statistiky. Podle průzkumu EIGE (Evropský institut pro rovnost žen a mužů, pozn. red.) se o domácnost u nás i dnes stará téměř třikrát více žen než mužů. Blížil se Mezinárodní den žen, a proto jsme se rozhodli toto téma zpracovat a připomenout lidem, o čem tento den je a proč se vůbec slaví,“ uvádí strůjce projektu Dan Path, český indie filmař.

Video mladých filmařů upozorňuje na to, čím by MDŽ opravdu měl býtVideo: Daniel Path, Pablo Maldonado, Petr Hanel, Michaela Wojnarová, Kočárkárna Studio

Špatná pověst MDŽ

Kvůli tomu, jak se přistupovalo k MDŽ v dobách hlubokého komunismu, má totiž bohužel společnost stále tak trochu pokřivený pohled na to, co je jeho opravdovým smyslem. Není to „poděkování“ ženě budovatelce ani ženě pečovatelce či hospodyni, která přiletí z práce, obstará děti, uklidí byt a rychle navaří večeři, aby neměl chlap, co se vrátí z fotbalu (s kytkou v ruce), hlad. Tento den vznikl jako nástroj hnutí za práva žen a jeho cílem nemělo být „vytřískat“ z chlapa jednou za rok čokoládu, ale upozornit na problematiku nerovnosti pohlaví.

Je stále co zlepšovat

A v tomto směru má naše společnost ještě hodně rezerv. Můžeme se radovat, že už nemusíme před potratové komise, že máme přístup k různým formám antikoncepce, že můžeme volit, studovat, pracovat. Ale faktem je, že tohle všechno většinu žen stojí bohužel stále o dost víc úsilí a energie než muže. A není to jen výkřik „hysterických“ feministek, dokládají to i nejrůznější statistiky a průzkumy.

  • V žebříčku rovnosti mužů a žen za rok 2021, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), se ČR umístila na 22. místě z 27 zemí EU
  • V oblasti ekonomického rozhodování (v zastoupení žen ve vedení obchodních společností) skončila podle EIGE Česká republika dokonce na posledním místě a v oblasti zastoupení žen na rozhodovacích pozicích na třetím místě od konce.
  • Podle statistiky EIGE se o vaření, nákupy a kompletní péči o domácnost stará každý den 63 procent žen oproti 36 procentům mužů (celoevropský průměr). V Česku je situace ještě horší: 58 % žen oproti 20 % mužů.
  • Podle Eurostatu (Statistický úřad Evropské unie) u nás činí průměrný rozdíl v odměňování žen a mužů 17,9 procenta v neprospěch žen. Lépe je na tom třeba i Rumunsko, kde tento rozdíl činí 4,5 procenta, a skoro nedosažitelným snem se zdá být Lucembursko, kde je rozdíl pouhých 0,7 procenta.

Načítám